Janukovyč: Ukrajina potřebuje ke stabilizaci 160 miliard eur. Brusel nabízel jen "oprátku"

Ukrajina potřebuje 160 miliard eur, aby se mohla přizpůsobit hospodářským standardům Evropské unie a zvládla přechodné období po přidružení. Prohlásil to prezident Viktor Janukovyč v rozhovoru, který dnes vysílaly hlavní ukrajinské televizní kanály. Brusel ale podle prezidenta nabízel Kyjevu jen 610 milionů eur technické pomoci. Asociace by za těchto okolností Ukrajině nepřinesla nic víc, než "oprátku na krk". 

Ukrajina měla koncem týdne v litevském Vilniusu podepsat připravovanou smlouvu o přidružení k EU, ale podpis minulý týden odvolala. Parlament zákon před tím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí, jenž byl hlavní podmínkou, kterou si Evropská unie před podpisem asociační dohody s Kyjevem kladla. Zemí se v té době nesla oficiálně nepotvrzená zpráva, že Janukovyč komisaři EU Štefanu Fülemu při setkání řekl, že by přidružením k EU Ukrajina přišla v příštích deseti letech o 500 miliard eur kvůli útlumu obchodu s Ruskem a že by si je chtěla nechat kompenzovat od EU. Moskva totiž hrozí omezením dodávek plynu, celními bariérami a zastavením kooperačních projektů. 

Smlouvu o přidružení k EU by Ukrajina podepsala jen v případě, že bude k dispozici "stabilizační fond, který nám umožní překonat kritické okamžiky," řekl dnes Janukovyč. "Každý rok potřebujeme nejméně dvacet miliard eur a celkem do roku 2017 přibližně 160 miliard," prohlásil prezident, aniž by vysvětlil, jak dospěl k celkové sumě. 

Brusel přitom podle podmínek asociační smlouvy nabízel Kyjevu technickou pomoc ve výši 610 milionů eur. "Není to nic jiného než oprátka na krk. Nevěděli bychom, jak přežít tento ani příští rok. Máme mnoho vlastních problémů, a ještě máme přijmout závazky vůči EU?" otázal se Janukovyč novinářů. 

Český premiér Jiří Rusnok dnes pokáral EU, že při vyjednávání s Ukrajinou by kvůli odkladu podpisu asociační dohody neměla zemi zavírat dveře. „Myslíme si, že Evropská unie měla být pružnější v těch jednáních. Myslím, že se to nemělo vázat až tolik na osud paní expremiérky (Julie Tymošenkové),“ uvedl Rusnok. EU podmiňuje podpis dohody přijetím zákona, který by umožnil léčení vězněné expremiérky v zahraničí.

Předseda dosluhující české vlády bude prý na litevském summitu EU-Ukrajina mimo jiné navrhovat, aby se zástupci unie a Ukrajiny sešli příští rok v květnu v Praze a s půlročním odstupem se pokusili nalézt "nové kroky", které by vedly k uzavření asociační dohody a smlouvy o volném obchodu s EU.

K pokračování asociačních rozhovoru s Ukrajinou se dnes vyjádřila i kancléřka Angela Merkelová, která doma slaví uzavření koaliční dohody. „Německo zůstává otevřeno dohodě s Ukrajinou,“ prohlásila nejvlivnější žena evropské politiky s tím, že se s ukrajinským prezidentem Janukovyčem možná setká a pohovoří ve Vilniusu. „Studená válka je pro Ukrajinu, Rusko a Evropu minulostí,“ vzkázala světu Merkelová přes média.

Prezident Janukovyč se dnes rovněž vyslovil k osudu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, jejímž osvobozením Brusel podpis asociační dohody podmiňoval. Ukrajinský parlament se ale nedokázal dohodnout na znění zákona, který by problém vůdkyně opozice vyřešil tím, že by umožnil její léčení v cizině. Tymošenková si odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí, který Západ označuje za nepřijatelný projev "selektivní justice". 

Podle Janukovyče ale musí kauzu Tymošenkové vyřešit soud, nikoli Brusel. "Copak je Evropská unie nějaký soud? Nemá s tím nic společného. Ani mé pravomoci ani můj názor nerozhodují, rozhodne jen soud," konstatoval prezident. 

"Pokud se Tymošenková skutečně žádných zločinů nedopustila, soud k tomu přihlédne. Pokud je vinna, pak ať zaplatí (škodu), a pak může prosit nebo žádat o osvobození," zdůraznil Janukovyč. 

Ukrajinská prokuratura vede proti Tymošenkové několik kauz a obviňuje ji z mnohamilionových škod způsobených státu. Sedmiletý trest si odpykává za podpis nevýhodné smlouvy s Ruskem o dovozu zemního plynu z roku 2009, stovky milionů dolarů údajně zpronevěřila v polovině 90. let při sjednávání distribuce ruského plynu ukrajinským podnikům. Tymošenková veškerá obvinění odmítá a stíhání označuje za politickou mstu režimu.