Aktualizováno Průměrná mzda ve třetím letošním čtvrtletí dosáhla 24.836 korun. To znamená růst o 1,3 procenta oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Došlo tedy k mírnému zrychlení z 1,2 procenta v druhém kvartále. Větší rozdíl je vidět u reálné změny. Zatímco druhý kvartál ještě znamenal reálný pokles mezd, nižší inflace ve třetím kvartále přispěla k tomu, že mzdy reálně stouply o 0,1 procenta. Lepší dynamiku vykazovaly platy v podnikatelské sféře, kde se zvýšily nominálně o 1,4, reálně pak o 0,2 procenta. Nepodnikatelský sektor pak zaznamenal 0,8procentní růst mezd, reálně pak pokles o 0,4 procenta.
Další slušný nárůst vykázaly mzdy v zemědělství a lesnictví a to o 3,9 procenta (nominálně meziročně), podobně na tom byla oblast ubytování a stravování s 3,7procentním růstem. Po prvním pololetí, kdy došlo ke značnému poklesu, obnovily růst mzdy v těžařském průmyslu, když stouply o 3,6 procenta. Obchod, doprava nebo vzdělávání jsou oblastmi s růstem mezd kolem 2 procent, tedy stále ještě nad inflací, která ve třetím kvartále dosahovala 1,2 procenta. Největší pokles mezd registruje stavebnictví, o 2,3 procenta. Snižování mezd pokračovalo ve finančním a realitním sektoru, pokles hlásí také kultura a veřejná správa.
Medián (prostřední hodnota) mezd dosáhl ve třetím kvartále 21.331 korun a meziročně se zvýšil o 1,5 procenta. Vyšší růst oproti průměru ukazuje, že zvyšování mezd se nesoustředilo na zaměstnance s vyššími mzdami, ale spíše na ty s mzdami nižšími. Rozdíl je ale velmi malý.
Celkový objem mezd se ve třetím čtvrtletí zvedl o nevýrazných 0,1 procenta, dynamika mezd tak jen nepatrně převážila nad klesající zaměstnaností. Vývoj na trhu práce zatím stále nedává prostor pro nastartování soukromé spotřeby. To koresponduje s daty z národních účtů, podle nichž soukromá spotřeba meziročně stagnovala. Domácnosti sice nakupují více zboží dlouhodobé spotřeby, ale tyto nákupy kompenzují šetřením na zboží běžné spotřeby.