V posledních letech jsme si mohli ohledně vývoje v globální ekonomice vyslechnout řadu pesimistických názorů. Pravda je ale taková, že za posledních 20 – 30 let jsme si prošli řadou pozitivních nabídkových šoků, které několikrát zvýšily globální růst. Nyní přichází další takový šok ve formě rostoucí těžby ropy a plynu z břidlic. V 90. letech minulého století byl růst produktivity tažen IT revolucí. Jednu dobu se hovořilo o „nové ekonomice“, ve skutečnosti ale šlo o pozitivní nabídkový šok, který načas zvýšil růst celé ekonomiky bez toho, aby se spolu s ním zvýšila i inflace. Alan Greenspan tak držel sazby nízko po delší dobu, než bylo obvyklé, a pravděpodobně tím tak přispěl ke vzniku IT bubliny.
Po nabídkovém šoku 90. let přišlo desetiletí rozvíjejících se trhů. Zde byl šok vyvolán tím, jak se prudce zvýšila produktivita milionů lidí z těchto zemí. Ti přestávali pracovat v zemědělství s jeho nízkou přidanou hodnotou a začali pracovat v továrnách na výrobu zboží pro západní ekonomiky. Boom oursourcingu zvedl produktivitu na globální úroveň a světová ekonomika byla opět schopna dosáhnout většího tempa růstu bez toho, aby se zvedla i inflace. Inflace ve skutečnosti nebyla zase tak nízko, v jejím centru se ale nacházely ceny komodit. Centrální bankéři ji tak nepovažovali za „skutečnou“ inflaci a domnívali se, že jde o přechodný jev. Sazby byly opět drženy nízko po nezvykle delší dobu, a to přispělo k vytvoření hypotéční bubliny.
V roce 2010 začal další pozitivní nabídkový šok ve formě těžby ropy a zemního plynu z břidlicových ložisek. To se začalo projevovat i na cenách dalších komodit. Tento šok pak přišel v době, kdy západní ekonomiky čelily i bez něj velké produkční mezeře a dezinflační tlaky jsou stále velmi silné. Nižší inflace v oblasti cen energií a potravin znamená, že kupní síla je uvolněna na nákup ledniček, aut, DVD přehrávačů a podobně. Oživení bude v následujícím roce charakterizováno slábnoucími překážkami růstu a rostoucí poptávkou. V roce 2013 byla rozhodující fiskální konsolidace, a to jak v USA, tak v eurozóně. V roce 2014 tomu tak již nebude. Dluhová krize v eurozóně již byla zkrocena, ve Spojených státech vyprchá negativní efekt daný růstem výnosů vládních dluhopisů. Potenciál pro růst poptávky je největší v Evropě, kde poslední roky utlumily investice a nákup zboží dlouhodobé spotřeby nejvíce. Globální oživení by tak příští rok mělo nabrat na rychlosti, zatímco inflace zůstane nízko. V eurozóně je dokonce pravděpodobné, že inflace bude v následujících čtvrtletích nadále klesat.
Kombinace vyššího růstu, utlumené inflace a „nízkých sazeb po velmi dlouhou dobu“ je ideálním prostředím pro riziková aktiva. Dá se tak čekat další pokles rizikových prémií u periferních dluhopisů i dluhopisů korporátních. Hrozí tu ale i jasné riziko vzniku bublin podobně, jako tomu bylo v předchozích deseti letech, i v letech devadesátých. Ohledně akciového trhu jsme opatrnější a v následujících třech měsících doporučujeme neutrální pozice. Trhy si v letošním roce vedly velmi dobře a valuace se nyní dostala na úroveň, kde již jsou akcie drahé. V delším období ale stále čekáme mírný růst cen akcií, náš dvanáctiměsíční cíl pro S&P 500 dosahuje 1 875 (to znamená růst o 5 %). Evropské akcie by v delším období měly růst o něco více, protože valuace zde vypadají trochu lépe.
(Zdroj: Danske Bank)