Aktualizováno Průmyslová výroba v eurozóně za říjen spadla o 1,1 procenta a zvýraznila tak pokles ze zářijových -0,2 procenta. Konsensus byl nastavený na 0,3procentní růst. V posledních dnech jsme se však dozvěděli o negativním vývoji průmyslu v Německu a Francii, což šanci na růst eurozóně sebralo. Výsledek je pak ještě horší, než se z dílčích údajů dalo usuzovat.
Sektorově se na poklesu výroby podepsala produkce energie, která klesla o 4 procenta. Prohloubení poklesu ale registrují také kapitálové zboží a zboží dlouhodobé spotřeby, kde vidíme snížení produkce o 1,3, respektive 2,4 procenta. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby se snížila o 0,9 procenta, výroba meziproduktů o 0,4 procenta vzrostla.
Pokles průmyslu v Německu dosáhl meziměsíčně 1,2 procenta, ve Francii výroba klesla o 0,3 procenta. Mezi země, které značně přispěly k poklesu sektoru, se ale zapojily rovněž Nizozemsko a Irsko. Nizozemský průmysl za říjen hlásí 3,5procentní pokles, irský dokonce 11,6procentní. Naopak celkem dobře si vedla Itálie, kde průmyslová výroba stoupla o 0,5 procenta. Nejlépe na tom bylo Estonsko s 1,1procentním růstem.
Trend průmyslové výroby se postupně zlepšuje, je to ale pouze velmi pomalé oživení. Meziroční změna u výroby se dostala teprve v září do kladných hodnot a v říjnu rostla stejným tempem, tedy o 0,2 procenta. Nejsilnější oživení, odhlédneme-li od měsíční volatility, registrují malé země jako Estonsko nebo Portugalsko. Reálně tak mírný růst stojí hlavně na Německu, kde sice průmysl oživuje, ale na tempu nabírá pomaleji, než se čekalo.