Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny. Většina lidí ale euro nechce

Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou zemí, která vstoupí do měnové unie, po Estonsku, jež zavedlo euro před dvěma lety. Lotyši ale z nové měny příliš nadšení nejsou. 

Podle průzkumů mínění většina z nich euro setrvale nechce a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň v médiích. Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se proti zavedení eura vyslovilo 53 procent dotázaných, kdežto pro bylo jen 22 procent. Průzkumy veřejného mínění zadávané ministerstvem financí ukazují, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku se v posledních měsících pohybovala bez větších změn pod 40 procenty. 

Přijetí Lotyšska v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie. Předtím už Evropská komise potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria, a jeho vstup do eurozóny v červnu podpořil i Evropský parlament a summit EU. 

Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko už léta svazovalo kurz své měny s eurem a z měnového a ekonomického hlediska pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou. 

Lotyšsko vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá po více než třech letech dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy. Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura zemím jako Řecko nebo Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším předním zemím západní Evropy. 

Lotyšská vláda je ale přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné i přes nynější potíže. "Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska," řekl v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis. 

Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizační mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur (8,3 miliardy eur). V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později. 

Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.