Zlato nikdy nebude dobrou měnou, ale jako investici ho mohou zachránit rozvíjející se ekonomiky

Pokud něco slouží jako monetární nástroj, mělo by si to uchovávat neměnnou hodnotu během kratších časových období. Jinak řečeno, takový nástroj by měl mít stabilní míru návratnosti. Jestliže dnes vydělám nějaké peníze, nechci, aby mi jejich hodnota zítra klesla o 50 %. Pokud dnes utratím dolar, nechci, aby jeho hodnota zítra vzrostla o 50 %. I kdyby se tyto pohyby časem vyrovnaly, bylo by to velmi otravné a nepohodlné. Radši bych žil ve světě, kde peníze budou hodnotu uchovávat.

Kupní sílu peněz můžeme měřit tím, jak se mění cenová hladina. Můžeme ale měřit i kupní sílu zlata – pokud jeho cena roste stejně rychle jako cenová hladina, kupní síla zlata zůstává stejná. Když cena zlata roste rychleji, roste i jeho kupní síla a naopak. Víme, že v dlouhém období je návratnost zlata vyšší, než je tomu u peněz. To ale znamená pouze to, že v dlouhém období uchovává zlato hodnotu lépe než hotovost. Jak si ale zlato stojí v kratším období a zejména v posledních letech?

Podívali na samotný rok 2013 pro zlato dobře nedopadne. Kdybyste dostávali mzdu ve zlatě, nakoupili byste si toho na konci minulého roku o 25 % méně. Dolarová mzda by prošla mnohem menší ztrátou hodnoty. Ale je jasné, že poslední rok nebyl pro zlato zrovna nejlepší. Jak vypadá situace za poslední dva roky? V roce 2012 se kupní síla zlata držela kupní síly dolaru, její volatilita byla ale vyšší. A pak přišel špatný rok 2013. Tříletý vývoj pak ukazuje následující graf:



Zlato se tedy hotovosti nemůže vyrovnat ani při tříletém pohledu zpět. Co se týče schopnosti uchovat hodnotu, je to smutné vysvědčení. Neznamená to však, že by lidé neměli investovat do zlata. Poučení je takové, že ceny komodit jsou i během krátkého období velmi volatilní a proto jsou nevhodným platebním nástrojem. Jsou tu lepší alternativy a ve Spojených státech je reprezentuje Fed, uzavírá na svém blogu ekonom David Andolfatto z Federal Reserve Bank of St. Louis. Upozorňuje také na novou studii „The Gold Dilemma“ (autory jsou Claude Erb a Campbell Harvey). Ta došla k následujícímu závěru:

„Zlato lidi vzrušuje po tisíce let, jeho role v diverzifikovaném portfoliu ale ještě není tak úplně objasněna. Podle našich výpočtů zlato může fungovat jako nástroj zajištění, ale pouze v případě, pokud je investiční horizont dlouhý několik století. Pro praktičtější investiční horizonty zlato jako spolehlivé zajištění proti inflaci nefunguje. V současné době je pak jeho reálná cena relativně k historickým standardům vysoko. V minulosti docházelo v takových situacích k poklesu návratnosti generované tímto aktivem pod dlouhodobý průměr. Jestliže ovšem dojde k tomu, že rozvíjející se ekonomiky budou nadále zvyšovat domácí zásoby zlata relativně k HDP nebo na hlavu, cena zlata může i nadále růst. Investoři se tedy musí rozhodnout, zda se řídit podle historie, nebo zda došlo ke strukturálnímu posunu a tentokrát je to jinak.“

(Zdroj: MacroMania)