Ve Francii byla vytvořena komise, která má za úkol posoudit měření ekonomického blahobytu a sociálního pokroku. Velký zájem o alternativní posuzování spokojenosti občanů jeví i britská vláda. Vztah mezi HDP a naší spokojeností v životě přitom zůstává nejasný. Někteří ekonomové hovoří o tom, že je velmi slabý. Dokazují to například tím, že ve Spojených státech nastalo mezi lety 1974–2004 téměř zdvojnásobení příjmů na hlavu, průměrná míra spokojenosti ale žádný rostoucí trend nevykázala. Tento závěr bývá někdy nazýván Easterlinův paradox a potvrzují ho i některé psychologické studie či analýzy provedené v evropských zemích. Pokud ale porovnáváme jednotlivé země, zdá se, že mezi spokojeností a příjmy pozitivní vztah existuje.
My jsme se v naší studii pokusili eliminovat časté chyby a zkreslení, které se v podobných analýzách objevují. Výsledkem je následující obrázek, který dává do souvislosti HDP na hlavu a míru spokojenosti v životě:
Z našich odhadů vyplývá, že v zemích s HDP na hlavu nižším než 6 700 dolarů je o 12 % menší pravděpodobnost toho, že lidé budou v průzkumech World Values Survey vykazovat nejvyšší míru spokojenosti, než u zemí s HDP na hlavu převyšujícím 20 000 dolarů. Nad hranicí 20 000 dolarů už je ale vztah mezi příjmy a spokojeností mnohem méně znatelný. Pravděpodobnost vykazování největší spokojenosti je u zemí s HDP hlavu ve výši 20 000 dolarů jen o 2 % nižší než u zemí s HDP na hlavu ve výši 54000 dolarů. To odpovídá zmíněnému paradoxu, protože ve vyspělých zemích je vztah mezi bohatstvím a spokojeností v podstatě nulový. Uvedené závěry podporuje i pohled na situaci v Evropě. Zde nalézáme jednoznačně pozitivní vztah mezi příjmy a spokojeností v chudších regionech. Při dosažení příjmů kolem 30 000 dolarů na hlavu ale tento vztah mizí.
Dlouhodobý růst HDP je tedy určitě přínosný v chudších zemích. Platí to ale i o vyspělých ekonomikách? Náš výzkum ukazuje vedle uvedeného i to, že jednotlivci se mohou snažit o neustálé zvyšování svých příjmů i přesto, že tento postup nemaximalizuje jejich spokojenost. To by znamenalo, že preferují život v bohatších zemích, ačkoliv by jejich spokojenost v důsledku toho poklesla.
(Zdroj: VOX)