Malá pumpa francouzské ropné společnosti ve vzmáhajícím se africkém městě v poslední době prošla modernizací, která ji změnila k nepoznání. Místo stánkařů, kteří se bezplatně usadili na části pozemku benzínové stanice, zaujala menší bankovní pobočka. U parkoviště vyrostlo servisní centrum pneumatikářského gigantu Goodyear. Motoristy s luxusnějšími vozy nově láká myčka, obchod s obřími subwoofery a stojánky s prémiovými oleji. Uvnitř samotné pumpy mručí nablýskaný stroj na kapučíno.
Proměna oprýskané benzínky v motoristický ráj odráží sázku Totalu na vzestup afrického automobilismu.
Velké ropné koncerny se ke kontinentu dlouhou dobu stavěly jako k místu těžby surovin, ne prodeji zpracované produkce. Americký a nizozemsko-britský Royal Dutch v roce 2011 prodaly většinu čerpacích stanic v Africe místním podnikatelům. Maloobchod prý v porovnání s otevíráním nových podmořských ložisek sotva vydělával.
Nyní se pozornost průzkumných a vrtařských divizí soustředí spíš na břidlicová ložiska v Severní Americe, zatímco Afrika prožívá spotřebitelský boom. Někteří ropní giganti proto přehodnocují strategii a vnímají černý kontinent jako prioritní oblast pro prodej rafinovaných paliv.
Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) se Afrika na celosvětové spotřebě ropy podílí pouhými 4 %. Co do růstu konzumace klíčové energetické komodity ale zaujímá první příčku. Do roku 2018 by podle prognóz měla spalovat 4,5 mil. barelů denně, což by bylo o 30 % víc než dnes. V Asii by expanze spotřeby ve stejném časovém horizontu neměla postupovat ani polovičním tempem, v globálu ani čtvrtečním.
„Nikdo se o ni nezajímal. Najednou se zdá, že její ekonomika jede na plný plyn,“ tvrdí Antoine Halffová z IEA o přístupu retailových divizí ropných koncernů.
V Ghaně počet aut mezi lety 2006 a 2011 podle údajů Africké rozvojové banky stoupl o 81 %. Jedna z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik s 25milionovou populací registruje 40 aut na 1000 obyvatel, přičemž globální průměr je 171. Do deseti let by se měl ghanský poměr díky rozrůstající se střední vrstvě zdvojnásobit. Hlavní město Accra má nejrychleji bobtnající populaci milionářů. Zmiňovaný do sítě 220 stanic v zemi investoval miliony dolarů. Krom dobré kávy v nich nabízí i nanuky, mobilní telefony, a od loňska dokonce vrchol luxusu: toalety.
patří s 3600 benzínovými stanicemi k mezinárodním společnostem s největší africkou přítomností. Jeho evropská síť, na niž momentálně připadá polovina maloobchodních tržeb, se kvůli recesi, vyšší úspornosti motorů a sdílení aut potýká s poklesem prodeje a ztenčováním marží. Francouzi nedávno od Chevronu koupili pumpy v Egyptě a Pákistánu. Do tří let by se evropský podíl tržeb v jejich maloobchodním portfoliu měl smrsknout na 30 %.
Konkurence ale přituhuje i v Africe. Společnost Vivo Energy Holding, která vznikla před dvěma lety z aktiv Shellu, má exkluzivní licenci na prodej jeho produkce a disponuje 1300 stanicemi v 15 zemích. Jihoafrický podnik Engen Petroleum má v subsaharské části kontinentu 1500 stanic a hodlá severně od své základny dál expandovat. Nigerijský řetězec Forte Oil v mateřské zemi, jež je se 173 miliony obyvatel sedmá nejlidnatější na světě, vlastní 550 čerpacích stanic. Většina z nich v uplynulých letech prošla stejným zvelebovacím procesem jako pumpy Totalu.
Nigérie stojí za zmínku nejen kvůli potenciálu dosud málo penetrovaného trhu, ale i díky své surovinové základně. Země těží přes 2,4 miliony barelů ropy denně, z nichž jen minimum dokáže zpracovat ve vlastních rafineriích, a musí tedy velké množství benzínu dovážet z Evropy. Neschopnost zkorumpovaného státu vyřešit do očí bijící deficit zpracovatelských kapacit se rozhodl napravit miliardář Aliko Dangote, který je s majetkem přes 20 mld. USD nejbohatším člověkem na kontinentu. Do výstavby obřího petrochemického komplexu poblíž metropole Lagosu hodlá během dvou let investovat 9 mld. USD. Nová rafinerie by se měla zpracovatelským objemem vyrovnat všem čtyřem státním závodům dohromady, které jsou ale v katastrofálním stavu a běží sotva na 20 % projektované kapacity. V září loňského roku Dangote od mezinárodního konsorcia bank v čele se získal syndikovaný úvěr na 3,3 mld. USD.
Podle jednoho z poradců, kteří byli přítomni vyjednávání úvěru, někteří bankéři slzeli při pomyšlení na to, jak velké sumy a za jak nízký úrok Dangotemu na jeho vlajkový projekt půjčili. Neúčastnit se největší africké dluhové emise by však prý bylo ještě trýznivější.
(Zdroje: WSJ, FT, Reuters)