Na vyspělých trzích proběhl během posledních tří týdnů nejprudší pokles cen akcií od poloviny roku 2013. Tedy od chvíle, kdy se objevily obavy z toho, že Fed začne obracet svou politiku, a to povede k růstu sazeb. Nyní ale k žádnému růstu sazeb nedochází, výnosy dluhopisů naopak mírně klesají, žádná změna postoje Fedu či ECB patrná není. Investory znepokojují známky slabší globální poptávky, inflace se pohybuje kolem 1 % v USA i v Evropě a ze Spojených států přichází zklamání co se týče úrovně ekonomické aktivity. V předchozích letech by tato kombinace vyvolala reakci Fedu, nyní je ale ticho po pěšině.
Investoři se dlouho domnívali, že Alan Greenspan a pak Ben Bernanke záměrně chrání akciový trh před ztrátami. V současné době diskutují o tom, zda se bude Janet Yellen chovat podobně. Mnozí jsou nervózní z toho, že se k významným problémům už téměř rok nevyjádřila. A Stanley Fischer, který se pravděpodobně stane místoguvernérem Fedu, je ohledně některých akomodačních kroků Fedu skeptický. Pokud by si americká ekonomika stále držela zdravé tempo růstu, nebylo by to tak významné. Zdá se však, že růst v tomto čtvrtletí klesl pod 2 %, zatímco ve druhé polovině minulého roku dosahoval 3,5 %. Trhy se radovaly z toho, že Kongres dostal rozum a zmírnil tempo snižování výdajů, dnes ovšem panují obavy, že tento krok nebude dostatečný. Ekonomika může opět zpomalit, jako tomu bylo po období rychlejšího růstu v letech 2009 a 2010.
Fed hodlá snižovat nákupy aktiv velmi mírným tempem, ale kdyby trhy nebyly schopny ustát ani tuto marginální změnu, optimisté by ztratili nervy. Akcie rostly dlouho a nyní se obchodují za poměrně vysoké násobky. Nelze tak vyloučit medvědí obrat, ale v tuto chvíli jsou podobné obavy přehnané. Současné zpomalení může být jen přechodným jevem vyvolaným zejména pohybem zásob. Podle mého názoru se ukáže, že oživení bude po zbytek roku opět sílit. Tento optimismus se však netýká rozvíjejících se trhů, kde se schyluje k bouři. Po uvolnění politiky centrálních bank vyspělých zemí nastal příliv peněz na tyto trhy, nyní se situace obrátila. Mezitím ale vznikla řada úvěrových bublin, které dnes hrozí prasknutím. Čína se navíc rozhodla, že obrátí kurz své obrovské monetární stimulace a rozvíjejícím se ekonomikám nepomáhá ani kolaps kurzu japonského jenu. Ten snižuje cenu japonských exportů. K tomu se přidávají obchodní přebytky eurozóny.
Řada rozvíjejících se ekonomik nyní utahuje svou politiku, což sebou ale nese hrozbu široce rozšířené insolvence. Většina pozornosti se tak upírá směrem k Číně. Je otázkou, zda se vůbec někdy nějaké zemi povedlo dostat se bez větších problémů z tak velké úvěrové bubliny, jaká momentálně trápí tuto zemi. Trhy se ptají, zda přežijí obrat politiky Fedu. Mnohem závažnější otázkou ale je, zda přežijí utahování ze strany People’s Bank of China. Hodně investorů sází na tvrdší přistání, ale ne na recesi. Možná mají pravdu, ovšem největší neznámou současné světové ekonomiky představuje každopádně Čína.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese, ředitele Fulcrum Asset Management)