Počítačová revoluce nás teprve čeká

Co od sebe odliší první dobu strojů a druhou dobu strojů? V té první docházelo k nahrazování lidské práce stroji, v té druhé dojde k tomu, že stroje nahradí naši inteligenci. Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee z Massachusetts Institute of Technology tvrdí, že hybnou silou této revoluce bude exponenciální růst počítačové kapacity (či exponenciální pokles její ceny). Podle těchto vědců dochází nyní po půl století vývoje ke skokům v umělé inteligenci a počítače dnes řeší úkoly, které byly před několika lety považovány za příliš složité. Umělá inteligence tak bude brzy všude.

Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Solow v roce 1987 poznamenal, že informační technologie jsou vidět všude, výjimkou je jen produktivita. Její růst v USA není nijak prudký, tempo růstu se zvýšilo v 90. letech a na počátku nového tisíciletí, ale pak opět kleslo. Další vyspělé ekonomiky si vedou ještě hůře. Je tedy možné, že tolik diskutovaný vliv nových technologií se přeceňuje. Brynjolfsson a McAfee ale zastávají jiný názor a tvrdí, že prostor pro uplatnění nových technologií je neomezený. Jejich dosavadní malý dopad na produktivitu může mít řadu vysvětlení:

Tyto technologie se totiž často objevují u služeb zdarma (Skype, Wikipedia) či slouží k zábavě (Facebook). Navíc nejsme plně schopni jejich přínosy odrazit v měřítcích produktivity. Před rokem 2007 nebyl iPhone k mání ani pro největší boháče na zemi. Jeho cena byla nekonečná a její následný pokles na cenu dnešního iPhonu není odražen v ekonomických číslech. Spotřebitelský přebytek je u digitálních služeb obrovský.

Panují zde ale určité opodstatněné obavy. Doba informačních technologií sebou nese některé negativní trendy, jako je stagnace reálných příjmů některých skupin obyvatel, rostoucí nerovnost příjmů a rozdíl mezi mzdami a zisky, či rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost. Příčin může být několik, včetně vyšší poptávky po vzdělané pracovní síle, vzniku trhů s dominantními hráči, či vlivu příjmů z intelektuálního vlastnictví.

Brynjolfsson a McAfee každopádně tvrdí, že nyní stojíme na samém začátku velké změny. Většina rutinní práce našeho mozku bude podle nich nahrazena počítači a počet pracovních míst se středními příjmy by mohl dále klesnout. Vývoj by mohl vést k malé skupině vítězů a velkému počtu lidí bojujících pod nimi. To by nás nemělo nechat klidnými. Pokud k uvedenému vývoji dojde, bude to mít dopad i na vlastnická práva, vzdělání, daně a další vládní aktivity, které mají zajistit slušný život.

Autorem je Martin Wolf.

(Zdroj: FT)