Aktualizováno Od ekonomiky eurozóny trh za poslední kvartál loňského roku čekal mírné zrychlení na 0,2 z 0,1 procenta. Prosincová data o průmyslu či maloobchodě přitom zvětšila pochybnosti, zda takové očekávání bude naplněno. Předběžná čísla jsou ale překvapivě dobrá. Mezikvartálně se HDP zvýšil o 0,3 procenta.
S ohledem na odhady jde o překvapení, během dneška ale už vyšla data za největší členy eurozóny, která dobrý výsledek předznamenala. Finanční trhy proto na souhrnná data za celou eurozónu už moc nereagují.
HDP v Německu se v posledním loňském kvartále zvýšil o 0,4 procenta a překonal tak odhad 0,3 procenta. Německé ekonomice se podařilo zrychlit, zatímco se čekalo pouze udržení předchozího tempa. Táhla ji zejména zahraniční poptávka a silný růst vývozu. Vládní spotřeba stagnovala, spotřeba domácností dokonce mírně poklesla. Růst zaznamenaly investice do fixního kapitálu. Dojem z německých dat pak zlepšuje, že ekonomika zrychlila i přes značný pokles zásob.
Francouzský HDP také pozitivně překvapil, když za čtvrtý kvartál stoupl o 0,3 procenta po předchozí stagnaci. Trh předpokládal zrychlení jen na 0,2 procenta. Růst táhla hlavně domácí poptávka, ale pozitivně přispěl také zahraniční obchod. Brzdou byly stejně jako u Německa zásoby.
Italská ekonomika v souladu s odhady vzrostla o 0,1 procenta. Už dříve jsme se dozvěděli předběžné údaje ze Španělska, jehož HDP zrychlil na 0,3 procenta. Výraznější růst registruje Nizozemsko a Portugalsko. Eurozónu brzdily vedle Itálie už jen menší země jako Finsko, Kypr nebo Estonsko.
Data o struktuře HDP za celou eurozónu nejsou v prvním odhadu k dispozici. Z národních statistik se dá usuzovat, že zahraniční poptávka po přestávce znovu značně přispěla k růstu. Příspěvek spotřebitelské poptávky byl zřejmě malý, naopak výrazněji než v předchozím kvartále ekonomiku pravděpodobně podpořily investice do fixního kapitálu.
Meziročně eurozóna rostla o 0,5 procenta. HDP se v tomto ohledu vrací ke kladnému růstu poprvé od čtvrtého kvartálu 2011. Konsensus počítal s 0,4procentním růstem, ve třetím čtvrtletí se HDP snížil o 0,3 procenta.
Předběžné údaje za čtvrtý kvartál vyznívají jasně pozitivně. Nenaplnily se obavy vyvolané nedávnými měsíčními údaji a ekonomika eurozóny dokázala zrychlit. Růst není založen na volatilní položce zásob, které naopak oživení brzdily. ECB na posledním jednání uvedla právě HDP jako jeden z klíčových údajů, na které se bude dívat při rozhodování o měnové politice. Silnější oživení reálné ekonomiky snižuje důvody pro další uvolnění měnové politiky. Sázky na pokles sazeb, včetně snížení depozitní sazby pod nulu, by tedy měly ztratit na síle. Data jsou proto jasně pozitivní pro euro, zatímco pro ceny dluhopisů Německa či Francie jde o negativní faktor.
Celá EU na tom byla na konci minulého roku ještě lépe než eurozóna. HDP se zde zvýšil o 0,4 procenta mezikvartálně a o 1 procento meziročně. Zasloužily se o to prakticky všechny země, které jsou v EU a neplatí eurem. 1,6procentní růst české ekonomiky byl v EU druhý nejvyšší po Rumunsku.