Řada investorů dnes hovoří o tom, že se zmenšuje úvěrová bublina. Jejich alokace aktiv se ale podobá období, kdy úvěrová bublina rostla. To znamená, že v jejich portfoliích jsou podváženy akcie vyspělých ekonomik a naopak nadvážena aktiva dluhová. Rozvíjející se trhy, nemovitosti, komodity, zlato, hedge fondy a private equity si během úvěrové bubliny vedly mnohem lépe než akcie, protože tato aktiva jsou citlivější na poptávku stimulovanou dluhem. Během zmenšování bubliny si ale ani jedna ze jmenovaných skupin nevedla lépe než akcie. Investoři se však drží předchozí strategie a doufají, že se jim opět podaří vydělat lepší zisky. Tento pomalý proces změny na finančních trzích naznačuje, že akcie jsou i přes jejich dosavadní silné posílení stále atraktivní.
Jednu z největších příležitostí současnosti představují japonské akcie, protože Japonsko má potenciál ke zvýšení své konkurenceschopnosti relativně k rozvíjejícím se trhům. Investoři se většinou zaměřují na politiku vlády, mohou tak ale přehlížet širší souvislosti, které jsou ještě pozitivnější. Bubliny vytvářejí kapacity, které po jejich prasknutí nejsou využity. Ta poslední nebyla žádnou výjimkou. V rozvíjejících se zemích byl vybudován obrovský objem kapacit za předpokladu, že růst těchto ekonomik se bude nadále zrychlovat. Nyní se ukazuje, že tyto předpoklady byly mylné. Nadbytečné kapacity obvykle vedou k intenzivní konkurenci na trhu. Protože nyní nedochází k většímu růstu produktivity, musí zmíněná konkurence probíhat zejména prostřednictvím oslabování měn. Silná měna byla pro japonské firmy problémem, protože zemi tíží jak slabý růst produktivity, tak špatný demografický vývoj. Kurz japonského jenu ale klesá a konkurenceschopnost japonského zboží se tedy zvyšuje.
Důsledkem oslabující měny je vyšší inflace. Ta v Japonsku skutečně roste, v jeho případě je to ale plus. Tato ekonomika totiž trpěla řadu let deflací. Z nedávno dosažených maxim jen oslabil k dolaru asi o 33 % a k euru přibližně o 40 %. Inflace i přesto dosahuje pouze 1,6 %. Pokračující deficit běžného účtu a nízká inflace naznačují, že země má prostor pro další oslabení kurzu. Rozvíjející se trhy tuto flexibilitu nemají. Ty nejvýznamnější nyní čelí vysokému růstu peněžní nabídky a inflace. V Indii, Indonésii, Turecku, Rusku, Brazílii, Jižní Africe a dalších zemích dosahuje inflace minimálně 3 %.
Odhady zisků japonských firem pravděpodobně začínají odrážet rostoucí konkurenceschopnost těchto společností. Současné odhady hovoří o růstu jejich zisků v letošním roce ve výši 17 %, u rozvíjejících se trhů to je pouze 12 % a u zemí BRIC 8 %. Mění se i dlouhodobé odhady ziskovosti a Japonsko dnes představuje lepší investiční příběh než rozvíjející se trhy. Investoři by měli přehodnotit své zaběhnuté uvažování a přijmout realitu nového pobublinového světa.
Autorem je Richard Bernstein, který působí jako investiční ředitel Richard Bernstein Advisors.
(Zdroj: FT)