I dnes je občas slyšet někoho, jak rozporuje obrovské škody způsobené fiskálním utahováním tím, že ukáže na Německo: „Říkáte, že utahování poškozuje růst, ale Němci svou politiku utáhli hodně a jejich ekonomika se nachází v boomu.“ V první řadě bychom se při našich tvrzeních ohledně ekonomické politiky neměli spoléhat na to, co jsme podle našeho názoru někde slyšeli. Ano, lidé často hovoří o utahování a Němci ho intenzivně propagují a požadují od ostatních. Avšak drží se těchto rad i oni sami? To zrovna ne. Následující graf ukazuje pozici jednotlivých zemí eurozóny podle toho, jak moc byla utažena jejich fiskální politika a jaký byl růst (osa y) v letech 2009–2013. Z něj je jasně patrné, že zatímco Německo je nejrychleji rostoucí ekonomikou, míra jeho utažení byla téměř nejmenší:
I přes tvrzení konzervativců dnes žijeme ve věku utahování. Jedním z jednoduchých měřítek, která to demonstrují na Spojených státech, je poměr vládních výdajů k potenciálnímu produktu. Pokud totiž použijeme skutečný produkt, je tento poměr o něco vyšší proto, že produkt se nachází v útlumu. A měli bychom se dívat na výdaje na všech úrovních, tedy včetně jednotlivých států a místních správ. Jejich utahování totiž částečně představuje i politické rozhodnutí, protože federální vláda jim neposkytla dostatečnou podporu a musely tedy přijít rozpočtové škrty. Vývoj zmíněného poměru vypadá následovně:
Poměr přechodně vzrostl, což bylo odrazem stimulace a automatických stabilizátorů. Tento růst je ale nyní úplně eliminován. To znamená, že veškerá podpora, kterou vláda ekonomice poskytla, je pryč. Ekonomika se přitom stále nalézá v útlumu a Fed jí není schopen pomoci snižováním sazeb, protože ty leží blízko nuly. Kdyby přitom nedošlo k aktivní změně politiky, poměr výdajů k potenciálnímu produktu by v letech 2007–2014 výrazně vzrostl. Důvodem jsou automatické stabilizátory, ale i stárnoucí populace a v některých oblastech rovněž růst výdajů na zdravotní péči. Celkově jde tedy o obrázek velmi silného utahování. Není pak třeba diskutovat o tom, že bez něj by se nezaměstnanost nacházela výrazně níž. V tuto chvíli bychom se dokonce mohli blížit plné zaměstnanosti.
(Zdroj: blog Paula Krugmana)