Vyostřující se situace na Ukrajině západ „hluboce znepokojuje“. Poté, co ruské jednotky obsadily většinu území Krymu, narůstají obavy z válečného konfliktu. Stranou zájmu nemohou proto zůstat debaty ohledně dodávek energetických komodit z Ruské federace.
Je to již více než rok od kolize mezi Izraelem a Íránem. Tehdejší obava z válečného konfliktu hnala ceny ropu nahoru. Současná situace na Ukrajině tak vzbuzuje obdobné obavy. Světové ceny ropy se pod tlakem rostoucího napětí na Ukrajině vyšplhaly na několikaměsíční maxima. Severomořské ropa Brent stoupá na 112,3 USD za barel a pohybuje se na nejvyšší úrovni od začátku letošního roku. Americká WTI vzrostla na 104,8 USD za barel, což je nejvíce od září loňského roku.
Významnější výkyvy cen však dle analytiků zatím nehrozí. „Trh s ropou reaguje na možnost, že se situace zhorší. Pokud skutečně dojde k válce, cena ropy prudce stoupne. Americká ropa by pak snadno mohla překonat hranici 110 USD či dokonce 120 USD," domnívá se analytik Ben Le Brun ze společnosti OptionsXpress. Růst ceny předpokládá také Ole Hansen ze Saxo Bank. Pro Bloomberg odhadl přirážku okolo 5 USD na barel ropy. Zároveň však dodal, že nějaké větší nebezpečí zvyšování cen nehrozí. „Trh ropy je dobře zásoben, je zde velké množství zásob mimo trh, a pokud budou včleněny do oběhu, může to situaci uklidnit,” uvedl Hansen s odkazem na nabídku od producentů z Libye a Iránu. Nestálá situace tak dle jeho názoru může mít vliv spíše na ceny plynu.
Ty vyskočily podobným způsobem jako v lednu 2009. Tehdy Rusko zastavilo dodávky putující do Evropy přes Ukrajinu kvůli sporu o přepravní podmínky a samotné ceny. Riziko opakování historie však dle analytiků nehrozí, neboť současná situace je odlišná. Za prvé evropské státy disponují vysokým množstvím zásob. Po mírné zimě reportují polovinu celkových zásob nevyužitou, zatímco obvyklá hodnota v tomto období dosahuje 42 %, uvádí Gas Infrastructure Europe. V Evropě nejslabší zima od roku 2008 zredukovala poptávku po plynu a poslala ceny na nejnižší hodnoty za poslední dva roky. Celková poptávka starého kontinentu po plynu tak byla v minulém roce nejnižší od roku 1999. Druhým faktorem je plně funkční plynovod Nord Stream, který po dně Baltského moře přivádí ruský plyn do Evropy, respektive přímo do Německa. Od jeho otevření v roce 2011 se podíl plynu dodávaného přes Ukrajinu snížil ze zhruba 80 % na 50 %. „Právě díky Nord Stream je Rusko méně závislé na Ukrajině jako transitním státě, než tomu bylo v roce 2009,” řekl analytik Energy Aspects Richard Mallinson. V neposlední řadě má pak na hladkém průběhu dodávek zájem samotné Rusko. Příjmy jeho rozpočtu jsou totiž z poloviny tvořeny právě vývozem ropy a plynu. Ruský koncern minulý týden ujistil, že dodávky plynu do Evropy nejsou ohroženy. Podobně shovívavý však nehodlá být k prozatímní ukrajinské vládě. V sobotu pohrozil, že uvažuje o zrušení dohody z minulého roku zajištující Ukrajině zvýhodněné ceny dodávek. K tomuto kroku hodlá přistoupit v případě, že Ukrajina nesplatí více než 1,5 mld. USD velký dluh za dříve dodaná paliva. Hrozba je součástí ofenzivní taktiky Ruska, které o víkendu ovládlo Krym a zmobilizovalo armádu.
Evropské země již dříve zásah Ruska na Ukrajině odsoudily a uvedly, že zvažují uvalení sankcí či dokonce mezinárodní izolace. V takovém případě by Rusko nejspíš odpovědělo omezením dodávek, což by pro jeho státní kasu i evropské státy mělo silně negativní dopady. I proto je pro obě strany prioritním řešením diplomatická debata, jejíž výsledek je ovšem nejistý.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, 24/7wallst)