Střety v ulicích, nedostatek základních potřeb jako je toaletní papír a mouka, konfiskace soukromého majetku či největší procento zavražděných na světě. I tak se v pár děsivých bodech dá popsat Venezuela. Země, která svou nezávislost získala v roce 1830 po revoluci vedené Simónem Bolívarem, v současné době prožívá skutečně dramatické údobí. A to nejen na politické, ale také na hospodářské scéně.
Venezuela dlouho platila za ekonomiku se socialistickou tendencí, která se pod nadvládou kontroverzního Huga Cháveze nezastaví ani před znárodňováním. Jeho smrt z minulého roku tak rozvířila otázku, zda se jihoamerické zemi otevírají zlaté dveře k prosperující budoucnosti. Ačkoliv je poněkud předčasné pouštět se do hodnocení, dosavadní odpovědí by bezpochyby bylo rezolutní ne! Analytici očekávají tempo růstu HDP za 4Q13 na úrovni 1,4 %. Venezuela se tak ani zdaleka nepřibližuje tempu růstu své ekonomiky na úrovni 6 % z roku 2012. Nejen utlumené hospodářství, ale především hyperinflace decimuje životní úroveň obyvatelstva. Za leden zveřejnění index spotřebitelských cen vykázal astronomický meziroční nárůst 56,3 %! a zlikvidoval tak úspory domácností. V průběhu února proto odstartovaly protivládní protesty. Nicolás Maduro, současný prezident a velký obdivovatel Cháveze, přikročil k tvrdému zásahu a následné střety protestujících s policií si vyžádaly oběti na lidských životech. Nejenže takový postup není společensky ospravedlnitelný, skýtá také značně negativní dopad pro venezuelskou hospodářskou sféru. Americká vláda totiž avizovala, že nehodlá nadále tolerovat Madurův agresivní zákrok a varovala před zrušením bilaterálních smluv mezi oběma zeměmi. Co hůř, hodlá omezit nákupy klíčové tuzemské komodity – ropy.
Ropa je zcela zásadním přispěvatelem venezuelskému HDP. Země denně produkuje 2,5 mil. barelů, což je na úrovni produkce Iránu. Zhruba 40 % tohoto objemu pak odebírají právě USA, a to navzdory snížení dodávek v minulém roce na nejnižší hodnotě za 28 let. Vývoz ropy je díky tomu významnou položkou běžného účtu obchodní bilance. Ten by se dle analytiků měl za 4Q13 pohybovat na úrovni 2 mld. USD. Celková hodnota obchodní bilance dosahuje zhruba 7 % celkového HDP a případný výpadek klíčové vývozní položky by se na jeho hodnotě výrazně negativně podepsal. Problémem pro Venezuelský vývoz ropy je také skutečnost, že druhý největší odběratel Čína, získává dodávky ropy jako součást splátky 40 mld. USD půjčky poskytnuté v roce 2008.
Před Venezuelou stojí nelehké úkoly. Probudit z letargie hospodářské tempo růstu, zabránit dalším inflačním tlakům a snížit svou závislost na ropném vývozu. Všechny tyto kroky jdou ruku v ruce s vůbec největším cílem, kterým je bezesporu zklidnění napjaté politické situaci a zabránění dalšímu krveprolití ve venezuelských ulicích.
(Zdroje: Bloomberg, tradingeconomics. EIA, Forbes)