Aktualizováno Inflace v eurozóně podle finálních údajů dosahovala v únoru 0,7 procenta, zatímco předběžný údaj hovořil o 0,8 procenta. Po zpřesnění jde o mírný pokles oproti lednu. Jádrová inflace ovšem naopak stoupla na 1 procento. Finální výsledek je zde stejný jako předběžný, který byl vyšší než odhady.
Největší vliv na nízkou meziroční inflaci mají ceny pohonných hmot, dále klesající ceny v telekomunikacích a ceny topného oleje. Spotřebitelské ceny energií jsou celkově meziročně o 2,3 procenta níž, ceny služeb o 1,3 procenta rostou. Slabý, 0,4procentní růst vidíme u průmyslového zboží a ceny potravin a tabáku stoupají o 1,5 procenta.
Růst spotřebitelských cen dosahuje nejvyšších hodnot ve Finsku a na Maltě, shodně 1,6 procenta. Lehce zaostává Rakousko a nad průměrem se drží Francie s Německem, kde inflace dosahuje 1,1, respektive 1,0 procenta. Na druhé straně zůstává deflace na Kypru a v Řecku, nepatrně ceny klesají také v Portugalsku a na Slovensku. V celé EU dosahovala v únoru spotřebitelská inflace 0,8 procenta.
Dnešní zpráva obsahuje také meziměsíční vývoj cen. V únoru oproti lednu spotřebitelské ceny v eurozóně stouply o 0,3 procenta. Růst jádrového indexu byl vyšší, 0,5 procenta, když ho netížily nižší ceny potravin. V předchozím měsíci ceny klesly o 1,1, respektive v jádrovém vyjádření o 1,7 procenta.
Konečná čísla za únor potvrzují, že inflace v eurozóně zůstává velice nízká. Dopad revize na rozhodování ECB ale bude minimální. Jedním důvodem je jádrová inflace, která byla potvrzena na úrovni vyšší, než se čekalo. Dalším důvodem jsou informace z posledního jednání centrální banky, které vyzněly ve prospěch stabilní politiky. Snížení sazeb ECB je nadále značným rizikem, ale ne kvůli únorové inflaci. Aktuálně se do hry zapojuje síla eura a zanedlouho samozřejmě bude pozornost mířit k dalšímu, březnovému údaji o spotřebitelských cenách. Euro po dnešních číslech krátce klesalo proti dolaru, ale kurz se už vrátil.