Aktualizováno Řecko dospělo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) k dohodě, která této zadlužené zemi umožní čerpat další část finanční pomoci. Oznámila to dnes řecká vláda. Po šesti měsících tak skončila nejdelší inspekce zástupců věřitelské "trojky" od roku 2010, kdy Atény dostaly první záchranný úvěr.
"Byla to nejobtížnější prověrka, jakou jsme kdy absolvovali," oznámil řecký ministr financí Jannis Sturnaras. "Bylo to šest opravdu velmi perných měsíců," dodal ministr podle agentury AP. Na konkrétním textu dohody se podle něj ještě pracuje.
Inspekce zástupců Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF v Aténách se táhne už od loňského září. Jednání byla několikrát přerušena, protože obě strany se nebyly schopny dohodnout na rozsahu úspor a reforem, které musí řecká vláda podniknout, aby splnila podmínky pro uvolnění další půjčky.
"Dnes skončilo dlouhé období trýzně a přichází nový začátek," prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Podle něj dohoda neordinuje Řecku žádná nová úsporná opatření a vláda naopak bude moci rozdělit mezi nejchudší obyvatele 500 milionů eur (13,7 miliardy Kč) navíc.
Řecko momentálně nemá žádné naléhavé finanční potřeby, v květnu však bude muset splatit dluhopisy v hodnotě 9,3 miliardy eur (255 miliard Kč). Nejmenovaný diplomat EU agentuře Reuters řekl, že díky dnešní dohodě Řecko dostane další část pomoci do konce dubna, takže bude moci vyrovnat své květnové závazky.
Výnosy řeckých dluhopisů po zprávě o dohodě prudce klesly a navázaly na delší trend poklesu. Výnos desetiletých obligací sestoupil na 6,87 procenta z pondělní úrovně 7,05 procenta. To je stále o dost více, než kolik musí platit za úvěry ostatní země eurozóny, včetně zemí jako je Irsko či Portugalsko, které se rovněž vymaňují z dluhové krize. Je to ale už tak nízko, že řečtí činitelé uvažují o zahájení pravidelných emisí dluhopisů dříve než ve druhém pololetí, jak dosud vláda plánuje.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové hodnotě 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Řecká vláda výměnou za pomoc masivně škrtala výdaje, snížila důchody a mzdy a zvyšovala daně, v ekonomických reformách ale zaostává za požadavky.