„Když jsem byl na univerzitě, vše se točilo kolem racionality. Ekonomie byla v nepřirozeném stavu, já jsem se na věc díval širším pohledem, šlo mi o návrat k realitě,“ uvedl v rozhovoru pro WSJ profesor financí a čerstvý držitel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Shiller. Za klíčový problém dřívější ekonomie považoval bubliny. Předpokládalo se, že chování trhů je nahodilé, protože odráží pouze nové informace. „Celé to připomínalo mytologii, já jsem prostě nevěřil tomu, že lidé tak moc optimalizují a jsou neustále připraveni vyhodnocovat nové informace,“ říká ekonom. Možná to podle něj platí o malé části populace, ale určitě to nevysvětluje celkové chování trhů.
Shiller se domnívá, že teorie efektivních trhů „není úplně pomýlená“. Může dojít k situacím, kdy nastane prudký růst cen akcií a má to reálný základ – lidé „cítí, že se něco děje“. Jde ale o to, že předpoklad racionality „zašel příliš daleko“. Ekonom v této souvislosti vzpomíná i na to, když bývalý šéf Fedu Alan Greenspan ve svém projevu poprvé použil výraz „irrational exuberance“, se kterým předtím pracoval Shiller. Ten touto „iracionální horečkou“ popisoval situace, kdy se chování investorů už nedá nazvat racionálním. Poté, co Greenspan ve svém projevu tento výraz použil, došlo k propadu japonského akciového trhu a následně se tato korekce rozšířila po celém světě tak, jak jednotlivé trhy začaly obchodovat. Shiller vzpomíná: „Šel jsem za svojí ženou a řekl, že jsem možná odstartoval celosvětový propad trhů. Nemůžu tomu uvěřit. A ona mi řekla, že jsem egoista, kterému se jeho ego úplně vymklo z kontroly. Když se ale po pár dnech objevila moje fotka na titulní straně WSJ, omluvila se mi.“
Ekonom uvedenou příhodu nevyprávěl pouze pro pobavení, ale pro to, aby ukázal, jak chaotické může chování trhů být. Tedy jak zmínka o iracionalitě může vyvolat skutečné iracionální chování. „Pokud o ekonomii uvažujeme tímto způsobem, vše se úplně mění. Hospodářství je pak nestabilní a je ovlivňováno tím, jak se lidé skutečně chovají,“ dodává Shiller. Bubliny ale jednoznačně neodsuzuje, dokonce se domnívá, že v dlouhém období je těžké říci, že škodí. Zisky jsou totiž podle něho silnou motivací a například internetová bublina vytvořila hodně nových společností. Některé z nich byly „hloupé“, ale některé přežily a je těžké říci, zda je celkový efekt negativní.
„Zajímalo by mě, jaký by byl alternativní scénář. Fed mohl bojovat proti akciové bublině i proti hypotéční bublině. Podle mého názoru by to bylo správné, ale modely nám neřeknou, jaká byla ta nejlepší politika. Není způsob, jak zjistit, zda by bylo skutečně lepší, kdybychom se ty bubliny pokusili zkrotit,“ uvádí Shiller. A dodává: „Určitě ale nechceme dělat nějaké drakonické kroky, které by převrátily celý systém vzhůru nohama.“
(Zdroj: WSJ)