Aktualizováno Index cen výrobců v eurozóně se za únor snížil o 0,2 procenta oproti odhadovaným 0,1 procenta. V únoru klesaly především ceny energií, a to o dalších 0,5 procenta. Bez nich by index meziměsíčně stagnoval. Ceny meziproduktů jsou níž o 0,1 procenta, ceny zboží dlouhodobé spotřeby naopak o 0,1 procenta stouply. Stagnaci vidíme u kapitálového zboží a zboží běžné spotřeby.
Meziroční změna výrobních cen je rovněž záporná - index klesl o 1,7 procenta, konsensus byl nastaven na -1,6 procenta. Za zvýrazněním deflace stojí především energie, jejichž ceny jsou meziročně níž o 4,4 procenta. Index bez energií ale klesá rovněž a to o 0,5 procenta. Důvodem je pokles u cen meziproduktů o 1,8 procenta. Naopak výrobní ceny kapitálového a spotřebitelského zboží jsou meziročně mírně výš.
Nejvýrazněji do deflace spadl Kypr, kde výrobní ceny meziročně klesají o 5,4 procenta. Následuje Belgie, Slovensko a Řecko. Meziroční růst cen registruje jen Irsko, Lotyšsko a Malta. V Německu výrobní ceny klesají o 0,9 procenta, ve Francii o 1,8 procenta, v Itálii o 1,7 procenta.
Vývoj výrobních cen ukazuje, že v eurozóně dál chybějí inflační tlaky z nákladové strany. Trend PPI je negativní, a to i pokud odhlédneme od energií, které index hodně ovlivňují. Tlak na marže firem způsobený silnou konkurencí zůstává silný a mírné oživení ekonomiky ho příliš nesnižuje. Nižší výrobní ceny jsou proto faktorem, který bude držet spotřebitelskou inflaci velmi nízko a to zřejmě ještě dlouho. Pro aktuální obchodování na finančních trzích jsou přesto dnešní data málo významná. V situaci, kdy máme k dispozici (předběžné) údaje o spotřebitelských cenách za únor i březen, na únorové PPI trh téměř nereaguje. Dopolední lehké oslabení eura se událo ještě před zveřejněním dat.