Kypr nadále odvážně bojuje z recesí, která, ač výrazně dopadla na ostrovní ekonomiku, nebyla dle vyjádření MMF „tak krutá, jak se očekávalo“. Únorové HDP skončilo meziročně se ztrátou 5,3 % a mezikvartálně ztratilo 1 %. Podobně jako zbytek eurozóny, a především pak jižní křídla, se i Kypr nachází v prostředí deflačních tlaků. Zveřejněné údaje o spotřebitelských cenách přesto mírně potěšily, když březnového CPI rostlo m/m o 0,99 % ve srovnání s 0,54 % v předchozím období. Meziročně přesto stále CPI dosahuje záporné hodnoty, a to -2,29 %. Země tak stejně jako zbytek eurozóny bude upírat svůj zrak na dnešní jednání ECB, které by dle odhadů mohlo vést k uvolnění monetární politiky.
Odhady MMF počítají v letošním roce s kontrakcí kyperské ekonomiky v rozsahu 4,8 %. Skokový návrat k růstu má následovat v následujícím roce a je odhadován v tempu 0,9 %. Přesto se nad ostrovní ekonomikou vznášejí otázky ohledně schopnosti poradit si s vysokou mírou nezaměstnaností (v prosinci 17,5 %), která je typickým problémem pokrizového vývoje v jižanských zemích. Dalšími výzvami zůstává snížená úvěrová aktivita, tedy klíčový prvek pro investice, a také velké množství půjček po splatnosti. Ty dosáhly téměř poloviny celkového objemu a nyní představují celkovou sumu 22 mld. EUR. Dle Leaf Research zůstává Kypr navíc nadále pod tlakem rozevírající se příjmové nerovnosti a poklesu cen na nemovitostním trhu.
Pozitivem a nadějí do budoucna je dle MMF ozdravný proces uvnitř kyperského bankovního sektoru. Právě ten byl zásadním problémem a strůjcem ekonomických problémů. MMF společně s EU tehdy přispěchal s celkovou půjčkou v rozsahu 10 mld. EUR, Kypr však musel přistoupit na verzi tzv. bail-in, kdy část peněz z účtů klientů bank musel de facto znárodnit. Lepší výhled je dle MMF spojen s ukrajinskou krizí. Ta totiž dle všeho povede k výraznému odlivu kapitálu z Ruska (v celkovém rozsahu až 150 mld. USD), který bude hledat vhodné prostředí pro uplatnění.
(Zdroje: bbc, bloomberg, Leaf Research)