V minulých dnech byly zveřejněny revidované statistiky z amerického průmyslu, které zpřesňují pohled na vývoj tohoto sektoru v posledních letech. Vyplývá z nich, že se průmyslová výroba loni prakticky vrátila na úroveň, kde se nacházela před poslední recesí. Jak to bývá, nejde o vstup do stejné řeky, americký průmysl je jiný, než býval, a dostal možnost být silnější.
Těžké období nedávných let umocnilo pokles významu některých odvětví. Patří mezi ně hlavně výroba textilu a oděvů nebo papíru. O trochu lépe je na tom chemický a plastikářský průmysl. Jiná odvětví byla zasažena, ale celkem rychle se zvedla na přechozí úroveň. Tady lze zmínit výrobu surových kovů i kovových výrobků a strojírenství. Samostatnou kapitolou jsou dopravní prostředky. Během recese to vypadalo, že výroba aut v USA zažije velký útlum. Zotavila se ale překvapivě silně a nyní patří k jasně rostoucím odvětvím. Ještě lépe z krize vystartovala výroba letadel.
Potom jsou tu odvětví, která už před recesí prožívala nástup na výsluní. Především jde o výrobu počítačů a podobných produktů. Dot-com krize růst tohoto odvětví jen na čas zdržela, recese v letech 2008-09 přinesla pouze mírný pokles, po kterém následoval další, kumulativně už padesátiprocentní růst. Sektorem, který v posledních letech zažívá velmi slušný růst, je také těžba. Relativně stabilní sektor se zhoupl mírně dolů při recesi, ale od té doby zde produkce narostla o čtvrtinu.
Rozmach těžby energetických surovin je přitom dán technologickým pokrokem a vyššími cenami, které tyto dražší technologie zatraktivnily. Se samotnou recesí až tolik nesouvisí. Ani rozvoj technologií není přímo ovlivněn přechodným propadem ekonomiky.
Jsou tu přitom významné přesahy do dalších odvětví. Levnější energie, které jsou důsledkem rozmachu těžby ropy a plynu, přinášejí výhody pro energeticky náročná odvětví těžkého průmyslu, což je vidět už v těch několika málo letech současného oživení. Výhoda přitom bude dlouhodobá, dokud hlavní průmysloví konkurenti z Evropy, ale i Japonska neprosadí rozumnější energetickou politiku.
Ke změnám během recese došlo v produktivitě. Zaměstnanost v průmyslu trendově klesá už od roku 2000, recese z let 2008-09 pak pokles urychlila. Přes lehký nárůst v nedávných letech zůstávají počty zaměstnanců nižší. Týká se to hlavně zpracovatelského průmyslu, zatímco zaměstnanost v expandujícím těžebním průmyslu relativně strmě roste a během recese se jen přechodně snížila. Celkově produktivita v průmyslu od roku 2006 kumulativně narostla o 15 procent, zatímco jednotkové náklady práce pouze o 2,5 procenta.
Dá se říci, že americkému průmyslu přinesla hospodářská recese společně s útlumem i očistnou kúru. Útlum některých sektorů kompenzuje nástup jiných. Nahrazení propuštěných zaměstnanců vyšší produktivitou znamená pro sektor konkurenční výhodu, ačkoli se negativně projevuje na trhu práce. Vedle toho je tu pozitivní šok v podobě levnějších energií, který rovněž představuje výhodu proti konkurenci. Průmysl se dotáhl na předkrizové úrovně výstupu, ale má možnost ho rychle zvýšit, neboť jeho kapacita od té doby vzrostla a v současnosti jí využívá méně než před recesí. Při podprůměrném růstu americké ekonomiky a slabší expanzi globální ekonomiky je dynamika poptávky tlumená. Americký průmysl ale vypadá dobře vybaven k tomu, aby z jejího zrychlování profitoval.