Europoslanci dnes schválili trojici opatření, která patří k hlavním bodům připravované bankovní unie. Odsouhlasili vznik záchranného bankovního fondu, principy pomoci bankám v případě úpadku včetně jejich zániku a společná pravidla pojištění vkladů klientů. Během posledního zasedání před květnovými volbami v celé EU tím parlament dal zelenou mechanismům, která mají v zemích eurozóny zabránit opakování otřesů na bankovním trhu po finanční krizi v roce 2008.
Záchranný bankovní fond, který je jádrem vznikajícího mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism), bude podle schváleného opatření obsahovat 55 miliard eur (1,5 bilionu Kč). Peníze do něj vloží samotné bankovní domy, které by jej měly naplnit během osmi let.
Státy, které budou mimo tuto unii, zřídí v průběhu deseti let své vlastní fondy, jejichž hodnota by měla odpovídat jednomu procentu všech vkladů. Česká vláda o vstupu do bankovní unie před očekávaným přijetím eura zatím neuvažuje, a proto českých bank se dnešní rozhodnutí europoslanců příliš nedotkne. "Kritéria, která přijímá eurozóna, my splňujeme, náš bankovní sektor je zdravý," řekl ČTK místopředseda EP Oldřich Vlasák.
Podle kritiků dnes přijatých norem se zvýší tlak na finance dceřiných bank vlastněných velkými bankovními společnostmi v eurozóně, které budou potřebovat peníze na naplnění záchranného fondu.
Parlament rovněž schválil jednotná pravidla pojištění vkladů střadatelů. Ze zákona pojištěná částka, na níž má klient banky v případě jejího krachu nárok, byla již dříve stanovena na 100.000 eur (2,75 milionu korun). Vlády jednotlivých zemí však budou nově muset zajistit, aby fond pojištění vkladů financovaly samotné banky, což nebylo ve všech členských státech pravidlem.
Mechanismus SRM a pojištění vkladů jsou dvěma ze tří pilířů připravované bankovní unie. Tím třetím je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Toho se ještě letos ujme Evropská centrální banka (ECB).
Podle dalšího z dnes schválených opatření budou muset banky vypracovat nouzové plány, které budou sloužit jako itineráře pro případ krize a které stanoví, kdy a jak banku restrukturalizovat či zahájit řízené ukončení její činnosti.
Jednání o záchranném mechanismu bank byla velmi zdlouhavá a zástupci členských zemí EU dospěli ke kompromisu s členy EP až v březnu. Členské země původně požadovaly, aby měly banky na naplnění fondu deset let, někteří europoslanci chtěli pouhé tři roky. Schválená varianta počítá s osmi lety.