Za svoji prohru i prohru pro deset milionů občanů České republiky považuje bývalý prezident Václav Klaus současný proevropský kurz Česka. Za prohru má i skutečnost, že vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebude uplatňovat výjimku z Listiny základních práv Evropské unie v lisabonské smlouvě, kterou eurokritik Klaus jako hlava státu prosadil. Exprezident to řekl dnes v rozhovoru pro ČTK. Lisabonskou smlouvu, která upravila fungování EU, neměl prý sílu nepodepsat, neboť v odporu proti ní zůstal v celé Evropě sám.
"Jako prohru pro sebe, ale ještě více pro deset milionů občanů České republiky to v každém případě považuji. Považuji to za obří nezodpovědnost dnešní politické reprezentace, že se chová tak, jak se chová," komentoval Klaus fakt, že Sobotkova vláda i prezident Miloš Zeman prosazují co největší integraci Česka do evropských struktur a jsou pro přijetí eura.
Skutečnost, že nynější vedení země prosazuje v přístupu k unii to, proti čemu Klaus v době svého prezidentství bojoval, ovšem bývalý prezident označil jen za prohraný zápas. "V terminologii naší hokejové ligy to není prohraný celý ročník. Je to jeden zápas. A já věřím, že historie nekončí a že není všem dnům konec," doufá Klaus ve zvrat českého postoje k unii. Nepředpokládá ale, že on by se ho dožil. "To bych spíš byl optimističtější pro mé děti nebo vnuky," poznamenal.
Klaus jako velký odpůrce lisabonské smlouvy reformující fungování EU odmítal dlouho tento dokument podepsat a svůj podpis nakonec podmínil tím, že si Praha vyjedná výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Tehdejší prezident se obával možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce, i když právní experti takové riziko většinou vylučovali. Výjimku pro ČR schválil unijní summit na podzim 2009, Sobotkova vláda ale v únoru krátce po nástupu do úřadu oznámila, že ji nebude uplatňovat.
Klaus se dnes vrátit i ke svému podpisu lisabonské smlouvy. "Neměl jsem sílu tu lisabonskou smlouvu nepodepsat. Byl jsem absolutně sám v celé Evropě a hrát jakéhosi osamoceného Dona Quijota se mi nezdálo produktivní. Neměl jsem dostatečnou podporu ani v České republice, kde ani vlády, nemluvě o dalších institucích, jako je ústavní soud, nebyly na mé straně," posteskl si prezident z let 2003 až 2013.
S reformním dokumentem EU nicméně dodnes nesouhlasí. "Definitivně Evropská unie přestala být Evropou států, ale stala Evropou provincií či gubernií. To je podle mého názoru zásadní změna, ke které došlo," soudí o dopadech přijetí náhražky za původně zvažovanou evropskou ústavu.
Dominance Německa v Evropě je větší než kdy ve 20. století
Dominance Německa, případně Francie, v Evropě je nyní větší, než kdy byla ve 20. století, je přesvědčen exprezident Václav Klaus. Malým zemím včetně Česka podle něj evropské mocnosti nenaslouchají. Ve skutečnosti rozhoduje německá kancléřka Angela Merkelová spolu s francouzským prezidentem, řekl také Klaus v rozhovoru s ČTK k desátému výročí vstupu Česka do Evropské unie.
"Evropská unifikace dotvořená, dotlačená do své nové fáze lisabonskou smlouvou a primárně dotlačená Německem, dospěla k situaci, že dominance Německa a eventuálně Francie, s trochu vedlejší rolí hranou Velkou Británií, je nekonečně větší, než byla kdykoliv v celém minulém století," uvedl Klaus.
Jasně také odmítl tvrzení, že členstvím v unii Česká republika získala silnější hlas v Evropě i na mezinárodním poli. "Naprosto nechápu, kde se tento argument vzal, kdo ho stále znovu a znovu omílá. Nic takového není pravda," podotkl s tím, že s dalším prohlubováním integrace síla hlasu malých zemí za posledních deset let radikálně poklesla.
Projevuje se to podle něj i na zasedáních Evropské rady. "Já zodpovědně prohlašuji, že v momentu, kdy mluví zástupci nějaké malé evropské země, představitelé těch takzvaných evropských velmocí si čtou noviny, baví se se sousedem, telefonují ze svého mobilního telefonu, chodí po sále si vzít kávu, čaj či nějaké občerstvení, vycházejí ze sálu telefonovat," poznamenal politik, kterého podle kritiků v Evropě málokdo bral vážně.
Klaus má za to, že pokud dnešní české politické vedení tvrdí něco jiného, tak falešným způsobem zvyšuje svou roli, protože ve skutečnosti rozhodují dvě největší evropské země. "Paní Merkelová jde k (někdejšímu francouzskému prezidentovi Nicolasi) Sarkozymu a kývne na něj, 'pojďme se dohodnout'. Vyjdou ze sálu, pokračuje debata, o které oni nemají potuchy, co se tam v tu chvíli říká, přinesou papírek, kde je napsáno několik bodů, a jeden z nich přečte, že se domnívají, že by to mělo být takhle. Toto je v zápětí přijato. To je váha hlasu České republiky v dnešní EU," doplnil.
Klaus hlasoval v referendu o přistoupení k EU proti vstupu
Bývalý prezident Václav Klaus hlasoval v referendu o přistoupení k Evropské unii proti vstupu Česka do unie. Řekl to dnes v rozhovoru s ČTK. O tom, jak známý kritik prohlubující se evropské integrace v roce 2003 hlasoval, se dosud vedly spekulace. Byl to přitom právě Klaus, kdo krátce před referendem smlouvu o přistoupení ČR podepsal.
Klausovo jméno je s českým vstupem do unie spojeno hned v několika zásadních okamžicích. Jako tehdejší premiér například v lednu 1996 oficiálně podal žádost Česka o vstup do EU. Svého tehdejšího kroku ani přes řadu výhrad k dnešní osmadvacítce prý nelituje.
"Za prvé si myslím, že v 90. letech Česká republika ve své správné, oprávněné, nutné snaze opět po půl století se stát normální evropskou zemí musela jít s evropským mainstreamem," řekl. Debaty se podle něj tehdy vedly o tom, že vyhnutí se hlavnímu evropskému proudu by mohlo znamenat touhu jít s (běloruským prezidentem Alexandrem) Lukašenkem nebo (exprezidentem Jugoslávie Slobodanem) Miloševičem.
Zároveň už ale prý tehdy o unii pochyboval. "Že jsem vždy měl své pochybnosti a že veřejně prohlašuji, že jsem v referendu o vstupu do Evropské unie jako občan v roce 2003 hlasoval ne, to je věc druhá," poznamenal k referendu z června toho roku. Smlouvu o přistoupení k EU přitom jako tehdejší prezident podepsal pár měsíců předtím - v dubnu 2003 na summitu v Aténách.
Evropská unie, do níž Česko vstoupilo 1. května 2004, podle Klause po prvotním integračním období, v němž se snažila liberalizovat, sešla z cesty a směřuje k unifikaci a centralizaci. Za předěl v tomto směru považuje lisabonskou smlouvu, po níž prý EU přestala být Evropou států, ale stala se Evropou provincií, či gubernií. Také pod lisabonskou smlouvou, k níž si vyjednal výjimku, kterou současná vláda ale nebude uplatňovat, je Klausův podpis.