Ruský prezident Putin začíná lákat čínské investory ve snaze nahradit výpadek evropských a amerických investic, které se po uvalení sankcí za anexi Krymu začínají citelně snižovat a negativně dopadají na ruské hospodářství.
Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci dubna razantně snížil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,2 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta. Fond také prohlásil, že ruská ekonomika je již v technické recesi (mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích). Jedná se již o čtvrté (a dle MMF ne poslední) snížení odhadu pro HDP v řadě - původní prognóza MMF pro letošní rok počítala s růstem 3 %. V loňském roce tempo růstu ruské ekonomiky prudce zpomalilo na 1,3 % z 3,4 % v roce 2012.
Mezinárodní sankce uvalené kvůli ukrajinské krizi na vybrané ruské činitele a některé podniky podle Mezinárodního měnového fondu silně poškozují ruské hospodářství. Celkově MMF očekává, že odliv kapitálu z Ruska letos dosáhne 100 miliard USD.
Zadrhávání ruské ekonomiky potvrdilo před měsícem také ruské ministerstvo financí, když předpovědělo, že tempo růstu HDP se bude ve zbývajících letošních čtvrtletích blížit nule a již od druhého kvartálu hrozí propad do recese. Takového veřejné sdělení týkající se dramatického zhoršení ruských hospodářských vyhlídek je velmi neobvyklé. Lze proto usuzovat, že kondice ruské ekonomiky je opravdu (velmi) špatná.
Prezident Putin se proto rozhodl hledat nové zdroje pro růst ekonomiky v Číně. Rusko odstranilo neformální limity, které až doposud byly na čínské investice a jejich výši uvaleny. Současně však chce Putin ubránit silnou pozici Ruska v těžbě a zpracování nerostných surovin. Čínští investoři proto nebudou moci investovat do projektů zaměřených na těžbu a zpracování zlata, platiny, diamantů a také high-tech projekty budou čínským investicím uzavřené.
Čína je největším ruským obchodním partnerem s objemem výměny zboží a služeb za 96 miliard dolarů (údaje za rok 2012), následovaná Německem. Putin ve svém televizním vystoupení 17. dubna prohlásil, že není pochyb o tom, že Čína se brzo stane největší světovou ekonomikou a spojenectví mezi Čínou a Ruskem bude zásadním faktorem, který bude ovlivňovat budoucí politickou a ekonomickou podobu světa.
Pro Čínu je Putinova nabídka vítanou příležitostí, jak posílit svoje (nejen ekonomické) postavení a podpořit hospodářské zájmy domácích společností. Druhá největší světová ekonomika se potýká s nedostatkem přírodních zdrojů, od železné rudy, uhlí až po drahé kovy a spolupráce s Ruskem může tuto situaci zlepšit. Čína v posledních letech ve velkém investuje v afrických ekonomikách, kde hledá (levné) přírodní zdroje pro další růst své ekonomiky.
V kontextu stále probíhající krize na (východě) Ukrajiny bylo zajímavé sledovat, jak popularita ruského prezidenta vyrostla těsně po zabrání Krymu na svá šestiletá maxima. Otázkou zůstává, co se stane s nejpopulárnějším prezidentem, když bude řídit zemi v recesi.
Zdroj: Bloomberg