V minulém článku jsem tvrdil, že „Čas je nejlepší investor“ – historie ukazuje, že pokud držíme akcie dost dlouho, v podstatě nemůžeme prohrát. Minimálně dividendové výnosy by nám totiž měly s výjimkou extrémnějších období zajistit relativně slušnou návratnost.
Ne každý investor chce ale koupit a dlouhé roky držet. Pokud si dělá ambice na to, vyždímat z trhu během onoho delšího období maximum, nabízí se mu asi v první řadě sektorová rotace. U ní stačí „jen“ správně odhadnout fázi cyklu, v jakém se ekonomika/trh nachází, a podle toho vybrat ty správné sektory. Ale pohled na tuto strategii nemusí být relevantní pouze pro ty, kteří jí chtějí aktivně využívat. Její pasivní využití spočívá třeba v tom, že ač máme na některý sektor, či společnosti v něm, zálusk, bereme ohled na to, že cyklicky je tento sektor zrovna ne moc atraktivní (valuace jsou relativně vysoko).
Současná situace v globální ekonomice je poněkud složitější proto, že nynější cyklus je značně atypický. Příčina je jasná – přichází po masivní finanční a dluhové krizi. Můžeme tedy tak trochu vést spory o tom, v jaké fázi globální ekonomika a její hlavní součásti nyní jsou. Toto téma si ale nechme na jednu z pozdějších úvah, zde se spokojme s konstatováním, že světová ekonomika rostla v roce 2012 o 3,2 %, v roce 2013 o 3 %, pro letošek MMF čeká zrychlení na 3,6 % a příští rok na 3,9 %. A nyní už se podívejme na to, jak si (podle výzkumu Fidelity) obvykle vedou jednotlivé sektory během prvních dvou fází cyklu. Tedy během fází, které by měly být relevantní pro ekonomiky jako eurozóna (první), či USA (druhá).
První graf ukazuje návratnost jednotlivých odvětví během rané fáze ekonomického oživení. Celý trh si během ní v průměru připisuje hezkých 24 % (měřeno jako průměr mezi lety 1962 – 2010). Zeleně je v grafu vyznačen medián dodatečné měsíční návratnosti jednotlivých sektorů, modře průměr dodatečné návratnosti během celé fáze cyklu. Černě je vyznačena tzv. „hit rate HR“ – jde o počet „zásahů“, tedy četnost vyšší návratnosti než má celý trh během dané fáze.
Z obrázku je patrné, že suverénním králem počáteční fáze oživení je sektor zbytného zboží (auta, spotřebiče, luxusní zboží, apod.) To by nás nemělo překvapit, protože poptávka je v tomto sektoru značně cyklická. Z HR je přitom patrné, že tento sektor je králem pevně držícím své žezlo – sektor si vedl lépe ve 100 % případů a v průměru o cca 12 % lépe než trh. U druhých materiálů je HR také na slušných cca 70 %, průměrná návratnost nad celý index je ale jen něco málo přes 5 %. To samé platí o průmyslových společnostech (HR na 85 %) a technologiích (HR mnohem níže na necelých 60 %).
Kde hledat během počátečního oživení outsidery? Intuitivně bychom cítili, že půjde o sektory defenzivní a obrázek to potvrzuje. Nejhůře si obvykle vedou telekomunikace a veřejné služby. Ty spolu s energetikou svou výkonností trh v této fázi nepředeženou.
Druhý graf se zabývá vývojem uprostřed cyklu. Na první pohled je patrné, že zde již je návratnost jednotlivých odvětví mnohem blíže trhu, klesá i HR. Vítězem jsou zde technologie s průměrnými 5 % dodatečné návratnosti. Na opačném konci spektra „vynikají“ veřejné služby a materiály. Zbytek odvětví je většinou hodně podobný tomu, co se děje s celým trhem. Jinak řečeno, během střední fáze cyklu už nemá o sektorové rotaci v obecném slova smyslu cenu tolik přemýšlet.
Za povšimnutí stojí to, že během této fáze je průměrná návratnost trhu na 14,8 %. Což je znatelně pod počáteční fází, ale stále jde o dosti uspokojivá čísla. Kdo tedy zmešká brzký nástup (třeba záměrně kvůli přílišnému riziku), nemusí házet flintu do žita, ani jiné plodiny. Výrazněji vylepšit pak šlo návratnost v druhé fázi snad pouze orientací na technologie, znatelněji ji zhorší jen zmínění outsideři, zbytek odvětví s celkovou návratností výrazněji nezahýbe. Pokud je pak čtenář spíše pesimistou a domnívá se, že současný cyklus se na relevantních trzích pomalu dostává dál než do těchto dvou fází, může pro něj být zajímavější následující díl.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie a jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.