Většina investorů si je už vědoma toho, že dluhopisy se staly mnohem rizikovějším aktivem. Chápou, že rostoucí sazby mohou prudce snížit jejich hodnotu i hodnotu fondů, které do nich investovaly. Někteří investoři se tak snaží najít strategii, která by je před takovým vývojem uchránila. To například znamená orientaci na dluhopisy s vysokým výnosem. Je tu ale několik rizik, která jsou trhy opomíjena, a některá z nich se týkají právě těch strategií, které investoři nejvíce využívají.
Konzervativní investoři se obvykle vyhýbají dluhopisům s delší dobou splatnosti. U nich je totiž větší riziko ztrát způsobených inflací a rostoucími sazbami než u dluhopisů s kratšími dobami splatnosti. Fed se však nyní pohybuje směrem k ukončení stimulace ekonomiky a konvenční moudra už neplatí tak často jako dříve. Největší cenové riziko můžeme nyní očekávat v případě obligací s kratší dobou splatnosti. Fed totiž omezuje nákupy vládních dluhopisů a doposud na to reagovaly hlavně dluhopisy s delší dobou splatnosti. Nyní se ale začíná spekulovat o tom, kdy Fed zvedne sazby na kratším konci výnosové křivky.
Podle očekávání by Fed mohl přikročit ke zvýšení sazeb už během příštího roku. Závisí to zejména na rychlosti ekonomického oživení. I změna očekávání, vyvolaná například daty z trhu práce, ale může prudce zvednout výnosy dvouletých i pětiletých obligací. To znamená, že jejich ceny by spadly. Ceny dlouhodobých dluhopisů by naopak mohly být stabilní, či dokonce růst. Trhy by se totiž mohly domnívat, že změna politiky Fedu dolehne negativně na růst a sníží očekávanou inflaci.
K uvedenému můžeme přidat fakt, že dluhopisy s vysokým výnosem už neposkytují takovou obranu proti růstu sazeb, jako tomu bylo dříve. Firmy s nižším ratingem musí totiž platit vyšší úrokové náklady a v minulých letech tak jejich dluhopisy vynášely 7 – 9 %. To představovalo velkou rezervu proti volatilitě, protože takové úrokové výnosy vyvažovaly většinu cenových ztrát. V posledních letech se ale investoři na tento segment trhu houfně zaměřili a úrokové výnosy klesly na 4 – 5 %. Kleslo tak i zajištění proti cenovým výkyvům a zvýšila se citlivost na změnu sazeb.
Problémem mohou být rovněž dluhopisy municipalit, jejichž citlivost na pohyb sazeb se může s růstem sazeb také zvyšovat. Tyto dluhopisy mají dobu splatnosti pohybující se obvykle v rozmezí 20 – 30 let. Obecně přitom platí, že čím delší je doba splatnosti, tím větší je citlivost na sazby. Tyto dluhopisy se navíc obvykle prodávají s tím, že emitent může po deseti letech přikročit k jejich předčasnému splacení. Pokud by sazby měly klesnout, tento krok by byl pro emitenta výhodný a dluhopisy by se tak obchodovaly v souladu s úrovní výnosů desetiletých obligací. Jestliže se ale čeká, že sazby porostou, není pravděpodobné, že by emitent dluhopisy splatil předčasně a trh proto požaduje vyšší výnosy odpovídající delší době splatnosti.
(Zdroj: WSJ)