Aktualizováno Průmyslová výroba v eurozóně se za březen snížila o 0,3 procenta, což je výsledek v souladu s tržním konsensem. Národní data z největších zemí už v posledních dnech určila, že příliš dobrá čísla z eurozóny nedostaneme. Pokles přichází po 0,2procentním únorovém růstu. Soustředil se do všech oblastí výroby kromě zboží dlouhodobé spotřeby.
Nejvíce klesala výroba meziproduktů a to o 0,8 procenta. Produkce energií se snížila o 0,4 procenta a zboží dlouhodobé spotřeby o 0,5 procenta. Výroba kapitálového zboží byla v březnu o 0,3 procenta nižší. Celkový pokles brzdila výroba zboží dlouhodobé spotřeby, která ovšem pouze stagnovala.
Meziročně byla průmyslová výroba v eurozóně o 0,1 procenta nižší. Loni mezi únorem a březnem došlo v průmyslu ke zlepšení, ale březnový výsledek ani tak nijak silný nebyl. Největší vliv na čísla má dvouciferný propad produkce energií.
Hodně negativní směr nabral průmysl v Nizozemsku, který za březen registruje už 12,5procentní meziroční propad. Dobře na tom není ani Finsko s 5,4procentním poklesem. Z velkých zemí se stále nedaří Francii, jejíž průmysl je meziročně o 0,9 procenta níž. Výroba v Německu roste o 2 procenta, ale zde došlo v březnu ke značnému zpomalení. Ve Španělsku došlo ke zpomalení na 0,6 procenta. Velmi dobré výsledky dál vykazují menší země jako Slovensko, a především Lucembursko.
Nová čísla z průmyslu zdrojem nadšení nebudou, ale na druhou stranu nejsou překvapivá a hledí zpět až do března. To je měsíc, kdy se podle všeho stále promítal vliv mírné zimy, která znamenala menší spotřebu energií, a tedy i pokles v tomto segmentu oproti loňskému roku. Průzkumy prováděné v průmyslu naznačují, že se by druhý kvartál měl znamenat návrat průmyslu k expanzi, která však nebude příliš rychlá. Dnešní data těžko sníží tlak na euro vyvolaný očekávanou politikou ECB, ale neměla by mu ani dál přitížit.