Hrubý domácí produkt v eurozóně za první kvartál stoupl pouze o 0,2 procenta, zatímco se čekal 0,4procentní růst. Nedokázal tedy zrychlit a namísto toho pouze držel tempo ze čtvrtého kvartálu loňského roku. Meziroční růst se zvýšil na 0,9 z 0,5 procenta, rovněž ale za odhady zaostal.
Statistici v prvním odhadu neposkytují informace ke struktuře růstu a data z hlavních zemí jsou v tomto protichůdná. Zatímco německou ekonomiku v prvním čtvrtletí táhla domácí poptávka a exporty klesaly, ve Francii exporty rostly a domácí poptávka tlačila ekonomiku dolů. Vzhledem k vývoji dovozu fakticky poklesu francouzské ekonomiky zabránila jen změna zásob, což není dobrá zpráva.
Regionálně vzato lehce překonal odhady německý HDP, ale jeho silný růst o 0,8 procenta, částečně založený na mimořádné podpoře mírné zimy, nedokázal zvýšit tempo v celém bloku. Právě zmíněná Francie byla jednou z brzd, když v prvním čtvrtletí pouze stagnovala. Navíc se přidala Itálie, která překvapila 0,1procentním poklesem, zatímco se čekalo její nepatrné zrychlení na +0,2 procenta. Ještě větší negativní vliv měl 1,4procentní propad nizozemské ekonomiky, který přichází po silnějším růstu v předchozím kvartále. Klesaly rovněž ekonomiky Portugalska nebo Finska. Na druhé straně stojí krom Německa také Španělsko, které zrychlilo na 0,4 procenta. Příspěvek rostoucí Belgie či Slovenska už je menší.
Ačkoli publikace výsledků HDP dnes začala Německem, tedy optimisticky, výsledek za celou eurozónu je zklamáním. Očekávanému zrychlení zabránila Francie s Itálií a Nizozemskem. Průběh oživení je tedy nadále pouze mírný. ECB na svém příštím jednání zřejmě uvolní měnovou politiku a s novými zprávami o výkonech reálné ekonomiky má o důvod víc přikročit k akci sestávající z více nástrojů. Klíčový bude každopádně výhled pro inflaci, ale potenciálně pomalejší budoucí vývoj reálné ekonomiky je právě jedním z rizik, které ho mohou tlačit níž. Euro přímo na celková čísla reagovalo už velmi omezeně. Dnes však ztrácelo už od rána se zveřejňováním dílčích národních dat.
