Španělsko a Itálie nyní svými desetiletými dluhopisy nabízejí investorům výnos, který nedosahuje ani 3 %. To je nejméně v historii. Irsko a Portugalsko také platí mnohem méně než před krizí. S ohledem na neustále se vršící dluhy se ovšem nabízí otázka, zda je takový stav namístě. Například u Irska se poměr dluhu k HDP zvýšil od roku 2007 téměř o sto procentních bodů. U Řecka jde o nárůst o 68 procentních bodů, a to i přes předchozí vynucené snížení dluhu. Podobná je situace u dalších zemí. Očekává se, že v roce 2014 dluh u řady zemí dále poroste. Itálie a Řecko by ho měly začít snižovat až v roce 2015, Francie by ho měla tou dobou stabilizovat. Ve Španělsku se obrat nečeká dříve než v roce 2016.
Zadlužené ekonomiky mají tedy méně ambiciózní cíle než dříve a přesto je namístě se ptát, zda jsou realistické. Z velké části to závisí na vývoji ekonomiky. Programy stability předpokládají, že přijde silnější růst, který zmenší deficity, a tudíž zpomalí navyšování dluhů. Navíc bude jmenovatel u poměru dluhu k HDP růst rychleji. Podle našeho názoru jsou ale růstová očekávání příliš optimistická, a platí to zejména o Francii, Irsku a Itálii.
U Francie se letos čeká růst ve výši 1,0 % a 1,7 % příští rok. Souhlasíme s tím, že tato ekonomika bude i nadále procházet oživením taženým zlepšením vnějšího prostředí. S ohledem na strukturální problémy, tedy například rostoucí jednotkové náklady práce, ale předpokládáme, že tempo růstu francouzské ekonomiky bude pod průměrem eurozóny. Dosavadní reformy ve Francii lze jen těžko považovat za nějaký průlom a nové plány by se i v případě úspěšné implementace projevily až se zpožděním. Čekáme tedy, že francouzská ekonomika letos poroste jen o 0,5 % a příští rok o 0,7 %. Poměr dluhu k HDP by tak nadále rostl i v roce 2015.
Opatrnost zůstává namístě i u Itálie. Nová vláda hovoří o řadě reforem, konkrétní návrhy ale nepadly. Z minulých zkušeností je navíc patrné, že i když byly podniknuty liberalizační kroky, jejich efekt byl omezený. Velkou změnu v růstu italské ekonomiky tak nečekáme. Letošní růst podle našeho názoru dosáhne pouze 0,2 % (oficiálně se počítá s 0,8 %). Příští rok by měl růst dosáhnout 0,4 % (oficiální očekávání jsou na 1,3 %). Pokud tedy nepřijdou další konsolidační kroky, je obrat v míře zadlužení v roce 2015 nejistý. Očekávání pravděpodobně nenaplní ani Irsko. Z krize se dostává sice poměrně dobře a provedlo řadu reforem, zkušenosti však ukazují, že zotavení z bankovní a dluhové krize bývá velmi pomalé. I strukturálně silné země jako Německo či Nizozemí se zotavují pomaleji, než tomu bylo po předchozích recesích.
Řada zemí se netají s tím, že chce zmírnit i poslední požadavky Evropské komise týkající se procesu konsolidace dluhů. Zejména u Itálie a Francie hrozí, že v roce 2015 nedojde k očekávanému obratu. Trhy se dnes zaměřují hlavně na sílu oživení eurozóny, které by mělo zabránit možné deflaci. Investoři také považují volnější plán konsolidace dluhů za krok, který podpoří růst. Když k tomu přidáme extrémně uvolněnou politiku ECB, dá se čekat, že spready na dluhopisových trzích periferie budou dále klesat.
Zdroj: