Evropská unie se snaží hledět dopředu. Po volbách do evropského parlamentu přijdou změny v Evropské komisi. Politici, diplomaté i podnikatelé diskutují o tom, jakým výzvám bude Evropa v následujících letech čelit. Těch hlavních je pět. První z nich se týká sousedů Evropské unie. Arabské jaro vyvolalo první vlnu neklidu a konfliktů, pak začal Vladimír Putin intervenovat na Ukrajině, která leží na východní hranici EU. Řada diplomatů se obává, že se Moskva pokouší Ukrajinu rozvrátit a zabránit tomu, aby padla do sféry vlivu západu. To představuje geopolitické výzvy. Většina zemí EU by se zřejmě ráda vrátila ke starému pořádku, ale Putin to možná nedopustí.
Výzvou je i migrace. Letos dosáhne počet imigrantů pravděpodobně rekordní úrovně. U pokusů o úprk z Lybie do Itálie můžeme už hovořit o humanitární krizi. Země na jihu Evropy čelí vysokým tenzím a domnívají se, že nesou většinu nákladů spojených s uprchlíky. K tomu se očekává zvýšená imigrace z Ukrajiny a vnitřní pohyb lidí v EU. Ten je horkou bramborou třeba ve Velké Británii. Velká Británie pak pro EU představuje výzvu sama o sobě. Sílí v ní protesty proti členství v EU a země požaduje diskusi o snížení vlivu, který na ni Evropská unie má.
Růst a tvorba pracovních míst tvoří další položku na našem seznamu. Ve zmíněné Velké Británii se například objevuje názor, že tato země by se měla „odtrhnout od mrtvoly“ a její ekonomické slabosti. Problém číslo jedna představuje v řadě zemí nezaměstnanost mladých. Vlády slíbily reformy, ale poté, co polevil tlak finančních trhů, zůstává řada z nich nenaplněna. Korporátní sektor by si přál zejména dokončení obchodní dohody s USA a pokrok ve sjednocování evropských trhů. Bankovní unie zatím v některých zemích také existuje jen na papíře.
Posledním bodem je energetika. Nikde není neschopnost vytvořit společný trh tak patrná jako v tomto sektoru. Podle zástupců firem by měla být vytvořena celoevropská rozvodná síť u elektřiny i plynu, která by zvýšila efektivitu a snížila ceny. Vypovídající je například to, že Portugalsko i Španělsko mají terminály pro LNG, neexistuje ale infrastruktura, která by plyn dopravila do Francie a dalších evropských zemí. Nejde jen o ekonomický problém. Snížení energetické závislosti na Rusku je i otázkou bezpečnosti. Minulých pět let ukázalo, že potřebné kroky jsou učiněny pouze tehdy, pokud hrozí krize. Současný vývoj na Ukrajině by tak mohl přispět i k vytvoření společného energetického trhu.
Zdroj: WSJ