Maltský psycholog a kognitivní vědec Edward de Bono je známý svým konceptem laterálního uvažování, se kterým přišel v 60. letech. Proslul dlouhým seznamem kreativních pohledů uplatněných při řešení starých problémů. V roce 2000 například tvrdil, že arabsko-izraelský konflikt může být částečně odrazem agresivity, kterou vyvolává nedostatek zinku v potravě. Dalším problémem, kterému se de Bono věnuje, jsou peníze. Na počátku 90. let popisoval v úvaze napsané pro Centre for the Study of Financial Innovation tzv. „IBM dolar“.
„Následníci Billa Gatese odsunou následníky Alana Greenspana na druhou kolej,“ psal de Bono s tím, že firmy by měly vydávat své peníze stejným způsobem, jako to činí vlády. Tato soukromá měna by tedy byla kryta výrobky a službami, které firma poskytuje. IBM by tedy mohla vydávat „IBM dolary“, které by teoreticky byly směnitelné za její výrobky, ale v praxi i za jiné peníze. Aby takový systém fungoval, společnosti by se musely naučit pracovat s nabídkou peněz, aby nedošlo k tomu, že bude emitováno příliš mnoho peněz na příliš málo zboží a služeb. Pak by se totiž objevila inflace. Firmy by ale měly být schopny pracovat se svými penězi stejně dobře jako vlády. Navíc tu nejsou voliči, jejichž tlaku by čelily.
Celý nápad se na první pohled zdá podivný, ale podle mého mínění je jednoduché si představit, jak by celý systém fungoval. Začínající firmy by namísto emise akcií vydaly peníze, za které by v budoucnu bylo možno pořídit jejich zboží či služby. Na začátku by se takové peníze obchodovaly s velkým diskontem, který by odrážel rizika projektu. Posléze by však jejich hodnota rostla s tím, jak by se firma rozjížděla. Mohlo by se zdát, že miliony měn obchodovaných na měnových trzích by vytvořily nezvladatelný systém pro ty, kdo by penězi skutečně chtěli něco platit. Neměli bychom to ovšem na starost my, ale naše počítače či spíše naše mobilní telefony, které toho jsou plně schopny.
Internet se od 90. let rozvinul pravděpodobně mnohem více, než de Bono předpokládal, a je schopen vypořádat se s potřebami 3,5 miliardy lidí online. To zvyšuje pravděpodobnost realizace jeho vize. On sám tvrdil, že nutnou podmínkou je „schopnost počítačů komunikovat v reálném čase a ověřovat si důvěryhodnost protistran“. Nyní máme k dispozici kombinaci mobilních telefonů a sociálních sítí a verifikace naší důvěryhodnosti je nákladově efektivní i u malých transakcí. Vše, co je potřeba k vytvoření IBM dolarů, tak existuje.
Autorem je David GW Birch z Consult Hyperion.
Zdroj: FTAlphaville