Ekonomické uvažování (nejen) je založeno na kladných hodnotách. Po hrubém domácím produktu chceme, aby rostl, vytvářel pracovní místa, aby mohla růst zaměstnanost. Z deflace jsme, právem, více vyděšení než z inflace. Záporné úrokové sazby byly dlouho nepředstavitelnou situací. Ekonomické teorie platné ve světě kladných hodnot, neplatí stejně jenom s opačným znaménkem ve světě záporných čísel. V záporném teritoriu, ale možná už v blízkosti nulových hodnot růstu, inflace a úrokových sazeb, platí jiné zákonitosti, podobně jako je tomu ve fyzice v případě absolutní nuly nebo absence gravitace. A přeci si budeme muset zvyknout, že jeden z klíčových parametrů ekonomiky dlouhodobě změní znaménko. Vývoj populace.
Před 200 lety na území České republiky žilo 4,8 milionu obyvatel. Na prahu 1. světové války nás bylo 10,3 milionu. Nejvyšší hodnoty dosáhla populace na začátku 2. světové války v roce 1940, kdy zde žilo 11,2 milionu lidí. I přes poválečný populační boom již nikdy nedosáhl počet obyvatel na území ČR vyšší hodnoty. V 90. letech minulého století se růst populační růst na chvíli zastavil, nicméně „Husákovy děti“ se nakonec přeci jen rozhodly mít děti a vrcholu v poválečné éře dosáhla populace na území ČR v roce 2010.
Oficiální projekce obyvatelstva ukazují, že dále už bude celková populace jen klesat. V polovině století by nás mělo být 9,8 milionu, v roce 2100 již jen 7,7 milionu. Příčiny? K zajištění prosté reprodukce je potřeba, aby úhrnná plodnost činila alespoň 2,1. Aktuálně nedosahuje ani hodnoty 1,5. Náhradou by mohla být imigrace, jenže ta v posledních letech výrazně klesla, loni se dokonce více lidí z ČR odstěhovalo, než přistěhovalo.
Ekonomické implikace klesající populace a měnící se věkové struktury nejsou triviální. V letech 2001-2010 rostl HDP v průměru ročně o 3,4 procento, a to i přes globální finanční krizi na konci desetiletí. Když bude za 50 let tempo růstu alespoň poloviční, bude to úspěch. Populační změny ale mohou ovlivnit celou řadu parametrů fungování ekonomiky: produktivitu práce, averzi k riziku, míru úspor a investiční aktivitu (a tedy i úrokové sazby, devizové kurzy a mezinárodní toky kapitálu), strukturu spotřebních výdajů domácností a s tím související změny ve výrobní sféře, nebo rozsah a strukturu veřejných financí na příjmové i výdajové straně.
...celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE