Snížení sazeb z depozit u ECB na zápornou 0,1 procenta naplnilo očekávání i těch nejzapálenějších holubic. Jak zmínil Mario Draghi, znamená to i dosažení nulové hranice. Z určitého pohledu jsou tedy důležitější další prvky plánu ohlášeného ve čtvrtek. Jedná se o 400 miliard eur toho, co ECB nazývá „cíleným dlouhodobým programem refinancování“. Jde o obdobu programu Bank of England nazývaného Funding for Lending Scheme. K tomu se přidává určitá forma kvantitativního uvolnění, v jehož rámci bude centrální banka nakupovat cenné papíry kryté úvěry soukromého sektoru. A také už se nebude používat sterilizace, která doposud tlumila efekt nákupů vládních dluhopisů.
Všechny popsané nástroje mohou být na rozdíl od snižování sazeb použity s větší intenzitou v případě, že oživení eurozóny bude příliš pomalé. Draghi naznačil možnost dalších kroků a jeho prohlášení bylo podporováno i ze strany Bundesbank, která je nejkonzervativnějším subjektem skupiny centrálních bank eurozóny. Je celý plán často zmiňovanou „velkou bazukou“? Na jednu stranu díky němu došlo ke snížení rizika, že eurozóna padne do deflační pasti podobně, jako se to stalo Japonsku v 90. letech. Na druhou stranu celý plán ECB nedosahuje síly porovnatelné s nákupem aktiv Fedem či Bank of Japan. ECB nečiní kroky, které by vedly k úplné změně monetárních podmínek. Dánsko snížilo sazby pod nulu už před několika lety a efekt byl pouze mírný.
Banky podle mého mínění získají z uvolnění monetárních podmínek více, než jaké budou jejich ztráty plynoucí z negativních sazeb. Ty v podstatě fungují jako daň z depozit u centrální banky. Co se týče nákupu aktiv, je těžké odhadnout, zda nakonec skončí velkým programem. V tuto chvíli není na trhu moc aktiv, která by ECB mohla nakupovat. Trh bude ale i tak reagovat na to, že ECB nějaké nákupy provádí.
Rozvaha ECB se v poslední době zmenšovala, nyní bude pravděpodobně opět růst. Banka dala navíc jasně najevo, že vedle slov přijdou i činy. Pro hodně lidí je ale překvapivé, že inflace, která dnes dosahuje 0,5 procent, se tolik vzdálila od cíle na 2 procentech bez toho, aby ECB jednala. Vysoká nezaměstnanost přitom představuje známku toho, že inflace jen tak neporoste. Draghi několikrát uvedl, že delší období nízké inflace je nevyhnutelné. Minulý týden ale ukázal i to, že nedělá jen prázdné sliby týkající se nutných kroků. Pro blízkou budoucnost by to mělo stačit.
Zdroj: FT, blog Gavyna Daviese