Co by se stalo, kdyby ceny ropy kvůli geopolitickému šoku prudce vzrostly? Tuto otázku si klade hlavní ekonom Natixis Patrick Artus. Tvrdí totiž, že v současné době je možné si představit řadu scénářů, v jejichž rámci by geopolitický šok takový růst cen ropy vyvolal. Patří mezi ně zvýšená tenze mezi Ruskem a západními zeměmi, dlouhodobý chaos v Iráku a Libyi, občanská válka ve Venezuele, a podobně.
V současné době je růst globální ekonomiky poměrně slabý, tudíž inflační tlaky nehrozí. Pokud by ale mělo dojít k prudkému růstu cen ropy, celá věc by se podle Artuse „otočila vzhůru nohama“. Připomíná v této souvislosti roky 2007 a 2008, kdy cena ropy také prudce rostla. Následné zvýšení inflace vedlo některé centrální banky ke zvýšení klíčových sazeb. Výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů se v té době zvýšily o více než 100 bazických bodů. V roce 2007 ale nerostla cena ropy kvůli geopolitickému riziku, jejím tahounem byl silný růst globální ekonomiky. Kdyby bylo hlavním faktorem geopolitické riziko, růst globální ekonomiky by podle Artuse prudce klesl a prohloubila by se mezera mezi nominálním tempem růstu a výší dlouhodobých sazeb.
Vývoj tohoto rozdílu je zobrazen v následujícím grafu (pro USA, Velkou Británii, eurozónu a Japonsko jako celek). V současné době leží tempo růstu nad výnosy desetiletých vládních dluhopisů, pokud by se ale situace obrátila, došlo by ke zhoršení solvence dlužníků a následně ke zvýšení rizikových prémií u všech dluhových nástrojů. Klesly by ceny aktiv, k čemuž by přispělo i pravděpodobné snížení nabídky likvidity ze strany centrálních bank.
Artus tedy říká: „Nízký růst nákladů práce inflaci nevyvolá, geopolitické krize by tak ovšem učinit mohly. Prudký růst cen ropy by mohl vést k dramatickému zvýšení inflace a poté by se změnil celý makroekonomický obrázek globální ekonomiky. Přišel by růst sazeb, zhoršení solvence, pokles cen akcií a nemovitostí.“ A ekonom také radí, jak se proti tomuto riziku zajistit: „Kupte zlato, jehož ceny jsou nyní negativně korelovány s cenami akcií. A kupte call opce na ropu.“
Zdroj: Natixis