Jean-Claude Juncker v roce 2007 řekl: „Všichni víme, co bychom měli dělat. Nevíme ale, jak být znovu zvoleni poté, co to uděláme.“ Podobné obavy z toho, že provedení náročných reforem je špatné pro současnou vládu, jsou ale podle našeho názoru nemístné. Data z 21 zemí OECD z let 1985–2004 totiž ukazují, že voliči nerozlišují mezi vládami reformními a těmi, které reformy neprovádějí. Také se však ukazuje, že přijetí reforem veřejností je větší, jestliže dobře funguje finanční systém a v zemi existuje silná sociální záchranná síť.
Vyspělé a řádně regulované finanční trhy umožňují domácnostem a firmám využít příležitostí, které reformy přinášejí. Tím se už v jejich počáteční fázi realizují jejich přínosy a zlepšuje se i alokace zdrojů k novým aktivitám. Vyšší počet investičních příležitostí zvětšuje rozdělení rizika v celé společnosti a zlepšuje vyhlazování spotřeby. Dobře fungující systém podpory hraje podobnou roli, tudíž zmenšuje odpor proti strukturálním reformám.
Data ukazují, že krize obecně snížila možnost znovuzvolení vlády. To je však pravděpodobně důsledkem krize samotné a ne reformních snah. Zatímco před krizí byla šance reformních vlád na znovuzvolení o něco menší než průměr u všech vlád, po krizi se situace obrací. Reformní vlády měly větší šanci na znovuzvolení. Rozdíl sice není velký, ale určitě nemůžeme tvrdit, že ústupek od reforem je pro vládu tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout znovuzvolení.
Pro vývoj v eurozóně jsou naše závěry velmi důležité. V současné době je vytvářena společná bankovní unie, probíhají pokusy o nalezení nové makroekonomické rovnováhy a zároveň jsou implementovány hluboké strukturální reformy. Lépe fungující finanční systém a ekonomiky by mohly podpořit motivaci vlád k reformám. Ty by totiž podle uvedeného měly v takovém prostředí zvýšit šance na znovuzvolení reformních vlád. Mezi dobře fungujícím finančním trhem, sociální podporou a znovuzvolením vlád, které provádějí strukturální reformy, není žádný rozpor, naopak.
Uvedené je výtahem z „Reform and be re-elected: Evidence from the post-crisis period“, autory jsou Marco Buti, Alessandro Turrini, Paul van den Noord.
Zdroj: VOX