„Zdá se, že trhy počítají pouze s úzkým spektrem scénářů. Jsou přesvědčeny, že monetární podmínky budou uvolněné po velmi dlouhou dobu. Možná, že na to spoléhají více, než by s ohledem na chování centrálních bank bylo vhodné,“ uvedl pro The Telegraph šéf Banky pro mezinárodní vypořádání Jaime Caruana. Podle jeho názoru je nyní finanční systém v mnoha směrech zranitelnější než před kolapsem Lehman Brothers. Například míra zadlužení vyspělých ekonomik se od té doby zvýšila o 20 procentních bodů na 275 % HDP. Úrokové spready ale klesly na velmi nízké úrovně a firmy se zadlužují, aby kupovaly vlastní akcie. Podle BIS je přitom 40 % syndikovaných úvěrů nízké kvality. Tento poměr je tak vyšší než v roce 2007.
Znepokojující na současném cyklu je i to, že Čína, Brazílie, Turecko a další rozvíjející se země procházejí vlastním úvěrovým boomem. Ten je částečně důsledkem kvantitativního uvolňování na západě. Míra zadlužení těchto zemí vzrostla také o 20 procentních bodů a nyní se pohybuje na 175 % HDP. Reálné sazby u půjček na 5 let se přitom pohybují kolem 1 %, což je extrémně nízko, a při takové úrovni by mohlo dojít k prudkému obratu. Caruana k tomu říká: „Jestliže jsme byli vysokým dluhem znepokojeni v roce 2007, dnes nemůžeme být klidnější. Je možné, že dluh je nyní lépe rozložen, protože některé vysoce zadlužené země prošly oddlužením. Jako příklad lze uvést soukromý sektor v USA a ve Španělsku, či lépe kapitalizované banky. Citlivost na úrokové sazby je ale v současnosti větší.“ Nebezpečí zvyšuje i to, že asijské ekonomiky už dnes nemohou fungovat coby záchranný prvek - jako po pádu Lehman Brothers. Dnes naopak spíše riziko zvyšují.
BIS ve své výroční zprávě před dvěma týdny varovala, že akciové trhy propadly „euforii“. Caruana odmítá spekulovat o tom, kdy bublina praskne, ale připomíná Keynese, který říkal: „Trhy zůstanou iracionální déle, než vy budete solventní.“ Zástupci BIS v neoficiálních rozhovorech také pochybují o tom, že se Číně podaří vyhnout se tvrdému přistání. Obávají se toho, že extrémní růst dluhů, který v posledních pěti letech v této zemi proběhl, povede k finančnímu dni zúčtování. Čínské rezervy ve výši 4 bilionů dolarů jsou podle BIS Maginotovou linií. Zároveň však poukazuje na to, že Spojené státy ve 20. letech i Japonsko v 80. letech byly velkými mezinárodními věřiteli a obě tyto země si následně prošly krizí. „Znovu a znovu byly ve vyspělých i rozvíjejících se zemích zdánlivě silné rozvahy jen maskou pro skrytá rizika. Ta se projevila ve chvíli, kdy se boom změnil v propad,“ říká zpráva BIS.
Za přehnané považuje Caruana varování před globální deflací. Na západě je takový vývoj podle jeho názoru velmi nepravděpodobný a my bychom neměli přeceňovat historické případy deflace. Velká deprese je v tomto ohledu výjimkou a ne pravidlem. Jeho názoroví protivníci s tím pravděpodobně nebudou souhlasit, protože země jako Španělsko, Řecko, Portugalsko či Irsko si během posledních šesti let depresí prošly také. MMF se domnívá, že nejlepším způsobem, jak nyní snížit vysoké dluhy, by bylo několik let vyšší inflace. Takový vývoj by se podobal Spojeným státům ve 40. a 50. letech. Caruana ale podobné návrhy naprosto odmítá.
Zdroj: The Telegraph