V českém prostředí nízkých dluhopisových sazeb a nepřesvědčivých kapitálových výnosů akciové trhu se tu a tam objeví aktivum, které může přivábit zájem investorů i jejich peníze. Jednou takovou by nově mohly být investice do zemědělské půdy.
Minulý měsíc vznikl Český Fond Půdy, který je první investiční společností cílící na českou zemědělskou půdu. Jeho spoluzakladatel Martin Burda důvod zbrusu nového projektu vysvětlil pro Bloomberg následovně: „Česká zemědělská půda patří v Evropě mezi nejlevnější a konzervativnímu investorovi nabízí něco, co je v současném prostředí jen stěží dosažitelné: bezpečí a zároveň slušný výnos.“ Český Fond Půdy tak cílí na roční zhodnocení mezi 6 a 10 %, když spoléhá na postupné sbližování cen české a zahraniční půdy s tím, jak dojde ke konsolidaci menších pozemků a jejich řízení umožní dosažení vyšší ziskovosti. Dalším hráčem na nově se rodícím trhu má být Avant Investiční Společnost, která řídí aktiva v celkové hodnotě více než 10 mld. Kč. Ta vytvořila specializovaný fond zaměřený na zemědělskou půdu, do nějž plánuje získat na 250 mil. Kč kapitálu. Fond plánuje roční zhodnocení okolo 8 %.
Důvodem stupňujícího se zájmu o zemědělskou půdu lze hledat v rostoucí profitabilitě zemědělců. Jejich zisky mezi roky 2009 až 2013 vzrostly šestinásobně, když se postupně projevila oživující se poptávka. Základní aktivum pro pěstitelskou činnost, tedy půda, pak z oživení těží. Přece jen příležitost realizovat vysoké zisky žene na trh další zemědělské nadšence a zvýšená poptávka po obdělávatelné ploše tlačí její ceny vzhůru. Podle serveru farmy.cz pak cena za hektar zemědělské půdy v letech 2004 – 2013 vzrostla o 94 % na zhruba 127 800 Kč. Podle Českého Fondu Půdy, který používá odlišnou metodiku, je pak cena zhruba na úrovni 166 800 Kč. To je výrazně nižší hodnota, než které dosahují obdobné plochy na územích Polska (208 500 Kč), Německa (675 400 Kč) či Rakouska (973 000 Kč). Pokud budeme cenám i úvaze o jejich sbližování věřit, nabízí se skutečně zajímavý ziskový potenciál. Jen pro srovnání, akciový index PX za posledních pět let v průměru ztrácí 3 % své hodnoty (investoři však nesmí zapomínat na pozitivní vliv dividendového výnosu) a výnos desetiletých státních dluhopisů se aktuálně pohybuje na úrovni 1,447 %.
Jak už to u investic bývá, ani zemědělská půda není bez rizika. Tou největší je v současné chvíli politické napětí obestírající oboustranné sankce mezi Ruskem a EU (potažmo USA). Rusko v srpnu rozhodlo o zákazu dovozu potravin ze zemí evropské unie, což může snadno srazit cenu základních produktů o několik procent (podle Potravinářské komory ČR 10 – 15 %). Pochopitelně je nebezpečím také negativní vývoj klimatického podnebí, který může výrazně ublížit sklizním a srazit tak ceny samotné zemědělské půdy. Nesmíme také zapomínat na dotační zvýhodnění, které je pro zemědělství jako celek typické. Bez státní podpory by profitabilita výrazně klesla a uškodila také hodnotě pozemků. V neposlední řadě je poté celkový proces koupě půdy výrazně komplikovanější, než je tomu u akcií, dluhopisů či komodit, které jsou běžně obchodovány na finančních trzích.
Investice skrze nové vznikající fondy může být zajímavou alternativou současným instrumentům. Fondy by postupnou konsolidací pozemků mohly vyjednat lepší cenu i následné podmínky pro případný pronájem. Budoucí odprodej by pak mohl přinést slušné zhodnocení i s ohledem na nižší daňovou zátěž. Na druhou stranu zůstává celá řada neznámých a rizik. Vývoj obchodních válek mezi Evropou a Ruskem může prudce srazit ceny potravin, v kterých by se projevila příliš vysoká nabídka evropských pěstitelů. Postupný tlak na otevírání hranic levným produktům z Afriky by podobný proces jen podpořil. Obezřetný investor tak nesmí zapomínat na důsledné zvážení zcela základní otázky: Stojí potenciální výnos za podstoupená rizika?
Zdroj: Bloomberg