Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Zpětné následky sankcí

Project Syndicate: Zpětné následky sankcí

14.08.2014 18:00

V době, kdy krize na Ukrajině nabírá na intenzitě, svádějí Spojené státy a Evropská unie souboj vůlí – a sankcí – s Ruskem. V rámci odplaty za zintenzivnění finančních sankcí Západu vyhlásilo Rusko zákaz dovozu potravinářských a zemědělských produktů z USA a EU. Skutečná hrozba pro Západ však spočívá v potenciálním dopadu finanční krize, kterou zažehly jeho vlastní sankce proti Rusku.

Vezměme si ruskou finanční krizi z roku 1998. Tehdejší prezident Boris Jelcin v srpnu onoho roku deklaroval: „Žádná devalvace nebude – to je jisté a definitivní.“ O tři dny později byl rubl devalvován a ruské finanční trhy zamířily střemhlav dolů. Ze země začal proudit kapitál, ruská vláda byla nucena restrukturalizovat dluh a ekonomika zabředla do hluboké recese.

Ačkoliv bylo tehdy Rusko finančně relativně nevýznamné, měla jeho krize dalekosáhlé důsledky. Mezi nejhůře postižené země patřila Argentina; ruská krize prohloubila pokles důvěry investorů v rozvíjející se trhy, který vyvrcholil argentinským státním bankrotem o necelé čtyři roky později. Dokonce ani USA a Evropa nebyly imunní: kolaps velkého hedgeového fondu Long-Term Capital Management (LTCM) rozdmýchal obavy o životaschopnost mnoha dalších finančních institucí.

Dnešní finanční dramata se této zkušenosti nápadně podobají. Argentina je technicky vzato v bankrotu, americké a evropské finanční instituce i trhy jsou nervózní a Rusko slibuje, že sankce, jimž čelí, nebudou mít žádný dopad na jeho ekonomiku.

Nejnápadnější podobností jsou tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že jeho země dokáže přestát jakékoliv sankce Západu. Možná je to jen zbožné přání. Bude-li většině velkých ruských bank zabráněno volně působit na západních kapitálových trzích, mohlo by to mít dopad na celou ruskou ekonomiku, nejen na banky samotné. A rozhodnutí centrální banky zvýšit úrokové sazby na podporu rublu může vést k mnohem přísnějším úvěrovým podmínkám pro firmy i domácnosti, což letos a napřesrok dotlačí ruskou ekonomiku do recese.

S finančními sankcemi je ten problém, že nikdo přesně neví, jak se budou vyvíjet – zejména v tak velké ekonomice, jako je ta ruská. Ukáže-li se, že jsou efektivnější, než bylo zamýšleno, začnou představovat vážné ohrožení globální finanční stability.

Omezení pro ruské banky působící v Evropě a USA se zdají mírná. Banky mají stále přístup na peněžní trhy, mohou pokrývat své krátkodobé finanční potřeby a počítat s podporou centrální banky. Chuť investorů podstupovat riziko by se však mohla snadno změnit, což by je vedlo k odčerpání velkého množství kapitálu. Ačkoliv má Rusko malý veřejný dluh, velké devizové rezervy a mnohem silnější ekonomiku než v roce 1998, jakmile se vlak rozjede, nedá se zastavit.

Evropské banky poskytly ruským institucím a firmám půjčky v hodnotě téměř 200 miliard eur a drží značný podíl ruských aktiv denominovaných v eurech, takže jsou obzvláště zranitelné. Současné zátěžové testy eurozóny navíc mohou v nadcházejících měsících odhalit závažné kapitálové díry ve velkých evropských bankách. Finanční rozvrat v Evropě, která právě vybředla z hluboké recese, by mohl snadno způsobit její sklouznutí zpátky, zejména s ohledem na úzké vazby eurozóny na Rusko prostřednictvím obchodu a energetiky.

K tomu je nutno přičíst, že nikdo zcela nechápe přesnou provázanost ruských a evropských institucí a trhů. Kolaps LTCM v roce 1998 byl naprosto nečekaný. Je dnes Evropa připravená vyrovnat se s podobným krachem významné finanční instituce?

Finanční sankce proti Rusku nejsou cílené, dočasné ani plně důvěryhodné. Zasáhnou-li celou ruskou ekonomiku a nejtvrději dopadnou na obyčejné občany, může se podpora obyvatel Putinovu režimu ještě více upevnit. Hospodářské zpomalení by samozřejmě mohlo Putinovu oblibu nahlodat, neboť ta je založená na zvyšování životní úrovně pod jeho vedením. V takovém případě by Putinova reakce mohla být ještě ničivější.

Dalším problémem je, že implementací sankcí, které nelze rychle zvrátit, ztrácí Rusko motivaci vrátit se k jednacímu stolu, zejména proto, že hrozba eskalace finančních sankcí postrádá důvěryhodnost kvůli riziku pro evropskou a americkou finanční stabilitu.

Jakmile tyto sankce začnou být citelné, nikdo nedokáže říci, kdo bude poškozen – nebo jak silně. A jak ukázaly zkušenosti Ruska z roku 1998 a zkušenosti Argentiny po roce 2002, proces obnovování důvěry mezi účastníky trhu je dlouhý a bolestný.

Tyto obavy neznamenají, že by USA a EU neměly zavádět proti Rusku sankce kvůli nezákonné anexi Krymu a pokračujícímu úsilí o destabilizaci východní Ukrajiny. Lepším řešením by však mohly být sankce, jež zasáhnou reálnou stránku ruské ekonomiky – například energetiku, využívání přírodních zdrojů či armádu. Tyto sankce sice nemusí působit tak rychle, ale byly by cílené, dočasné a důvěryhodné a umožňovaly by USA a Evropě kontrolovat dopad na ruské vedení a ekonomiku – a případně ho upravovat.

Američtí a evropští lídři si každopádně musí uvědomit, že všechny sankce budou mít náklady pro obě strany – v mnoha případech nečekané. Nejsou-li ochotni riskovat globální finanční stabilitu v nepředvídatelné „hře na kuře“ s Putinem, pak by zřejmě bylo moudřejší znovu promyslet podobu sankcí, které uvalují.


Marcel Fratzscher, bývalý ředitel mezinárodní politické analýzy v Evropské centrální bance, je prezidentem výzkumného ústavu a mozkového trustu DIW Berlin a profesorem makroekonomie a financí na Humboldtově univerzitě v Berlíně.


Copyright: Project Syndicate, 2014.
www.project-syndicate.org


Váš názor
  •  
    15.08.2014 5:51

    Tento "evropský občan", jak si sám říká, umí popřít v další větě svou vlastní spekulaci : ".... Zasáhnou-li celou ruskou ekonomiku a nejtvrději dopadnou na obyčejné občany, může se podpora obyvatel Putinovu režimu ještě více upevnit. Hospodářské zpomalení by samozřejmě mohlo Putinovu oblibu nahlodat, neboť ta je založená na zvyšování životní úrovně pod jeho vedením. ...." Jinak vidím další slepý štváč, který by rád trestal za rozhodnutí Krymu o svém připojení k Rusku. Že k tomu došlo v kontextu mnoha dalších závažných událostí, to už samozřejmě "myslitel" raději neřeší. Proč si to jednoduché ideologické štvaní komplikovat, že ?
    Peté13
    •  
      15.08.2014 9:25

      Mohl by jsi ten "kontext mnoha dalších závažných událostí" více rozvést?
      jiri
Aktuální komentáře
25.04.2024
8:52Moneta oznámila výsledky, Meta Platforms utratí o miliardu více na AI a futures jsou smíšené  
7:37Moneta dosáhla zisku 1,3 miliardy korun a je na dobré cestě doručit celoroční cíl
6:09Asijské akcie v éře dividend podle Fidelity
24.04.2024
21:44Preview výsledků Moneta Money Bank za první čtvrtletí 2024  
17:47Jaké výnosy dluhopisů by dolehly na akcie?
17:34Růst výnosů stupňuje důraz na dobré firemní výsledky. Na slábnoucím jenu roste napětí  
16:34Valná hromada akcionářů Komerční banky schválila hrubou dividendu 82,66 Kč na akcii
14:57Komentář analytika: AT&T překonává odhady zisku díky nárůstu počtu předplatitelů bezdrátového připojení  
14:30Boeing už nejde na přistání. Propad tržeb brzdí a krize kolem 737 MAX polevuje
13:34Technická analýza Netflix: Morning Star formace může odhalovat návrat k růstu  
13:043M FUND MSI SICAV a.s: Výroční finanční zpráva za rok 2023
12:58SAB Finance a.s.: Oznámení o výplatě podílu na zisku
11:46Obrovský zájem investorů o technologické IPO: Na trh jde Rubrik s Microsoftem v zádech
11:45Braňo Soták: ASM International překonala očekávání na všech úrovních a dává polovodičům tolik potřebnou vzpruhu  
11:34Muskovy plány zlepšily sentiment na trzích, další na řadě Meta  
11:09Jakub Blaha: Otřesné výsledky Tesly zažehnány zprávami o autonomii a cenově dostupném modelu  
10:37Komentář: Spotřebitelská nálada na vzestupu
9:18Komentář analytika: Spotify se "prošetřilo" k rekordnímu zisku  
9:11Rozbřesk: Proč Čína prudce zvyšuje zásoby kritických komodit?
9:06Evropa zahájí zeleně, akcionáři KB rozhodnou o dividendě  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:30USA - Výdaje na osobní spotřebu, m/m
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university