Senát podle očekávání hladce schválil připojení Česka k fiskálnímu paktu EU. Stát se v něm zavazuje přijmout pravidla rozpočtové kázně, hlavním závazkům bude muset dostát ale až po zavedení eura. Přijetí paktu musí ještě potvrdit Sněmovna, kde vládní koalice na rozdíl od horní komory nemá potřebnou ústavní většinu. V Senátu dnes přijetí paktu podpořilo 58 ze 73 přítomných členů horní komory, proti byli zástupci ODS.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podporu paktu ocenil. "Myslím, že bychom měli dát najevo, že chceme patřit k těm, kteří tyhle pravidla chápou jako nutná," uvedl ministr. Opatření podle něj mají zabránit tomu, aby se z peněz daňových poplatníků platily dluhy jiných zemí.
Vládní koalice chce přijetí fiskálního paktu EU s výjimkami ze závazků vůči státnímu rozpočtu a státnímu dluhu. Poslanci TOP 09 ale ústy místopředsedy strany Miroslava Kalouska podporu podmínili tím, že vláda přestane tyto výjimky uplatňovat ještě před přijetím eura.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v květnu řekl, že by se koalice mohla s opozicí domluvit na přijetí dluhové brzdy. Tlak na snižování deficitu ale odmítl. Znamenalo by to podle něj snížit deficit na polovinu - ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun bez toho, aby TOP 09 slíbila podpořit také zákony ke zvýšení příjmů rozpočtu.
Kalousek trval na tom, že přijetí fiskálního paktu by mělo smysl jen v případě, pokud by i v Česku vedlo ke zpřísnění rozpočtové kázně. Vláda by se podle něj měla zavázat k tomu, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP, a také k dluhové brzdě v případě, že dluh země přesáhne 60 procent HDP. Pokud se vláda k těmto požadavkům přihlásí a výjimku nebude uplatňovat, TOP 09 podle něj podpoří i všechny návrhy státních rozpočtů, které budou sestaveny v souladu s paktem.