Podle Branislava Sotáka, analytika Patria Finance, není aktuální dění na akciových trzích odtrženo od reality. „Pokud přijmeme premisu, že rozhodujícím faktorem pro ocenění akcií je korporátním sektorem generovaný zisk, pak jsou nynější tržní ceny víceméně odrazem reality,“ řekl Soták v rozhovoru pro Patria Online.
Patria Online: Není aktuální dění na akciových trzích odtrženo od reality?
Ani ne. Ceny akcií obecně odrážejí očekávání ohledně budoucích korporátních zisků a ochotu investorů si za podíl na těchto ziscích zaplatit. Pokud tedy přijmeme premisu, že rozhodujícím faktorem pro ocenění akcií je korporátním sektorem generovaný zisk, pak jsou nynější tržní ceny víceméně odrazem reality. Pokud se podíváme např. na P/E poměr (poměr mezi tržní cenou akcie a čistým ziskem na akcii) v rámci indexu S&P 500 (což platí plus mínus i pro další poměrové ukazatele, nebo např. výstup našeho tržního DDM modelu), pak jsme nyní zhruba 5-10 % nad jeho dlouhodobým historickým průměrem napříč celou délkou hospodářského cyklu. Akcie jsou tudíž lehce nadhodnocené, prémie ovšem prozatím není nijak dramatická.
Patria Online: Platí to i pro evropské trhy?
V Evropě je situace obdobná, tady jsme ovšem ještě stále lehce pod úrovní dlouhodobého historického průměru, což je dáno „lokálními“ riziky. Nemluvě o stavu trhu s hlavní investiční alternativou k akciím, jíž je dluh. Mimo převládající nízké inflace pak na tento „alternativní“ trh přirozeně působí především nastavená monetární politika klíčových centrálních bank.
Patria Online: Má nyní na cenu akcií, kromě fundamentů, vliv i něco jiného?
Poněkud odlišným, a dlužno dodat méně fundamentálním a více sentimentálním faktorem, jenž ovlivňuje ceny na akciových trzích, je již zmíněná ochota investorů platit akciovou rizikovou prémii. Tuto ochotu lze také aproximovat násobkem budoucích zisků, který jsou nyní investoři ochotní platit, tedy např. již zmíněným P/E. Pokud se tedy nyní bavíme o světě, ve kterém hrozí konflikt Ukrajina/Rusko, recese v Evropě, zpomalující Čína atd., je možná nynější P/E poměr (v USA zhruba 10 % nad historickým průměrem) poněkud velkorysý. To, co s trhem na těchto úrovních udělá, byť jen malá eskalace napětí/nejistoty, jsme si mohli po delší době ověřit říjnovou korekcí, která mimochodem dostala poměrové ukazatele zhruba zpátky na úroveň dlouhodobých historických průměrů.
Patria Online: Co podle vás naznačují výsledky firem z poslední výsledkové sezóny do nejbližší budoucnosti?
Průměrný meziroční nárůst EPS v rámci indexu S&P 500 (váženo počtem akcií) dosáhl ve 3. čtvrtletí 2014 cca +9 %, což je necelé 4 ppt nad tržním konsenzem z úvodu výsledkové sezóny. Výsledková sezóna tak v souhrnu dopadla lehce nad očekávání. Medián překvapení na úrovni zisku se pohybuje mírně nad hladinou 2 %. Za povšimnutí stojí, že pokud bychom vážili index S&P 500 tržní kapitalizací, dosáhl by meziroční nárůst zisku až přes 13 %, tj. velké korporace rostou v nynějším prostředí o něco rychleji než jejich menší konkurence.
Korporátním konferenčním hovorům dominovala témata: rozdílných růstových trajektorií v USA a Evropě, negativních vlivů sílícího dolaru, lepšící se produktivity a předpokládaného pokračujícího růstu kapitálových výdajů i ve 4. čtvrtletí 2014. I přes obecně pozitivní vyznění výsledkové sezóny došlo opět na negativní revize očekávání pro poslední čtvrtletí 2014 a fiskální rok 2015 (FY15), jež jsou koncentrovány především v energetickém sektoru. Zatímco očekávaný růst EPS ve FY15 v energetickém sektoru byl revidován až o -3 ppt, u indexu S&P 500 ex-energetika je to jenom -1 ppt. Vzhledem k váze energetického sektoru v rámci indexu S&P 500 se již tento vývoj (v kombinaci se sílícím dolarem a hospodářským útlumem v Evropě, potažmo Číně) stihl markantně podepsat i na celkovém tržním výhledu pro 4. čtvrtletí 204 a FY15, kdy se nyní na trhu počítá se 4,5, resp. s 8,1procentním meziročním nárůstem zisku, zatímco ještě v úvodu výsledkové sezóny za 3. čtvrtletí 2014 směřovala tržní očekávání k +9 %.
Patria Online: Jaký je výhled pro hlavní ekonomiky? Na která témata se akcie zaměřují?
Věnoval bych se hlavně trendům v ekonomikách, které momentálně chování investorů ovlivňují. Spojené státy budou v nejbližší době kráčet v čele, když ekonomika setrvá ve slušném růstu, ačkoli problémy jinde ve světě ji mohou mírně negativně ovlivnit. Čína pomalu zpomaluje, ale důležitá je tendence vlády podnikat kroky na podporu ekonomiky a to i za cenu zpomalení vytyčených reforem. Eurozóna má problém hlavně ve Francii a Itálii, strukturálně slabé druhé a třetí největší ekonomice. Vypadá to ale, že se podaří prosadit volnější fiskální podmínky, čímž by mohla přijít pomoc na úkor dalšího zvýšení dluhu. Německo zpomalilo kvůli zmíněným zemím i Rusku, ale dál bude mít výhodu ve větší síle domácí poptávky. Pokud navíc politici svolí, může Německo stimulovat ekonomiku i skrze rozpočet, čímž by pomohlo také zbytku bloku. Zmíněné Rusko táhne dolů levná ropa a sankce a na těchto faktorech závisí i otázka budoucí recese nebo růstu. Klíčovou otázkou na poli měnové politiky je, nakolik bude předpokládané utahování podmínek Fedem kompenzováno expanzí v eurozóně a Japonsku. Volná politika v ostatních ekonomických oblastech má možnost negativní dopad kroků Fedu na trhy značně omezit.