Pamatujete si ještě globální finanční krizi? Před šesti lety ji vyvolaly špatné úvěry, které dosahovaly hodnoty miliard dolarů. Pak se propadl akciový trh, kolabovaly banky a celý finanční systém se dostal až na hranici katastrofy. Podobný scénář by se mohl naplnit i nyní a příčinou by byly klesající ceny ropy. totiž provedla zátěžové testy amerických energetických firem s nízkým ratingem a zjistila, že pokud by ceny ropy klesly na 60 dolarů za barel, došlo by k defaultům až u 30 % z nich. Týká se to firem s ratingem od B po CCC. Nyní se cena ropy West Texas Intermediate pohybuje kolem 75 dolarů za barel, v červnu to bylo 107 dolarů za barel. Stratégové Oleg Melentyev a Daniel Sorid tvrdí, že „šok podobného rozsahu by byl dost velký na to, aby spustil další vlnu defaultů“.
Před pěti lety začalo to, čemu se nyní říká břidlicová revoluce. Těžaři se začali zadlužovat, aby mohli investovat do provozu a obrovských těžebních polí v Severní Americe. V roce 2010 tyto firmy tvořily asi 18 % indexu amerických spekulativních dluhopisů. Nyní už představují 29 %. Výsledkem jejich činnosti je jednak prudký růst americké těžby plynu a ropy, ale také růst dluhu. Podle posledních odhadů předhoní Spojené státy na konci tohoto desetiletí v těžbě ropy i Rusko a Saúdskou Arábii. Nová dluhová bublina by ale zároveň ohrozila křehký systém. Spojené státy svou podporou těžby možná vytvořily monstrum a postavily dluhem zatížené domácí firmy proti ropným velmocím, které jsou schopny těžby za mnohem nižších nákladů.
Problémem je to, že americká těžba je drahá a celé odvětví tvoří malé společnosti, které se musely zadlužit, aby měly zdroje na další růst. Kdyby se ceny ropy držely nízko po delší dobu, řada těchto společností už by čelila růstu sazeb, nebo by musela činnost ukončit. Z hlediska zisku je podle odhadů cena ropy nižší než 80 dolarů za barel kritická pro 80 % všech těžebních pánví v USA. A tato kalkulace neodráží úrokové náklady.
Zástupci zemí OPEC odmítají, že by jejich cílem bylo udržet ceny ropy na nízkých úrovních po delší dobu a dostat tím ze hry těžbu v USA i v Rusku. Na 27. listopadu je naplánováno jejich setkání ve Vídni, kde by mělo padnout rozhodnutí, zda nesnížit těžbu a nenechat cenu ropy opět vystoupit na úroveň 100 dolarů za barel. Pokud by zůstala těžba na současných vyšších úrovních, mohlo by to mít pro americké těžební firmy a trh s rizikovými dluhopisy katastrofické následky. Nižší ceny ropy ale mají samozřejmě i pozitivní dopad, protože ve vyspělých ekonomikách snižují inflační tlaky a podporují spotřebu. odhaduje, že pokles ceny ropy o 10 dolarů zvýší růst vyspělých ekonomik asi o 0,5 procentního bodu. Děje se tak ovšem na úkor ropných velmocí. Země jako Saúdská Arábie mají sice nízké těžební náklady, ale zároveň mají vysoké vládní výdaje a jsou proto na nízké ceny ropy velmi citlivé. Dostatečnou ochranu jim nyní poskytují jejich měnové rezervy, to samé se však nedá říci o Rusku a některých rozvíjejících se ekonomikách.
Zdroj: The Telegraph