Česká ekonomika oživí z loňského poklesu výrazně rychleji, než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na jaře očekávala. Hrubý domácí produkt tento rok vzroste o 2,4 procenta, dvojnásobným tempem, než OECD odhadovala v květnu. Organizace také v dnešním globálním výhledu českou vládu vyzvala, aby se zaměřila na efektivní utrácení strukturálních evropských fondů; to by podle OECD mohlo posílit růst produktivity a urychlit přibližování českých příjmů k západoevropské úrovni.
Příští rok se má růst české ekonomiky mírně zpomalit na 2,3 procenta, v roce 2016 ale OECD očekává opět zrychlení na 2,7 procenta. Po letošním prudkém oživení by měla v příštích dvou letech v Česku dál svižně růst soukromá spotřeba, kterou podpoří vyšší zaměstnanost a růst mezd, v silné expanzi budou pokračovat také investice. Se zlepšením hospodářské situace v zahraničí by měl ekonomiku dál podporovat i vývoz.
Inflace se bude s posilováním ekonomiky a úbytkem nevyužívaných kapacit zvyšovat a v roce 2016 se přiblíží hranici dvou procent, předpokládá OECD. Měnová politika České národní banky (ČNB) se tak v té době už bude muset zaměřit na brzdění inflace a jejím hlavním nástrojem by se opět měla stát základní úroková sazba, která je už dva roky na minimální úrovni 0,05 procenta. ČNB již dala na vědomí, že intervence proti růstu kurzu koruny hodlá ukončit počátkem roku 2016, konstatovala OECD.
Vedle uvolněné měnové politiky ČNB podporuje růst ekonomiky i rozpočtová politika, uvedla OECD. Ta se má po dočasném uvolnění v tomto a příštím roce zase mírně zpřísnit v roce 2016.
Pro růst však budou důležité také veřejné výdaje v podobě fondů EU, s nimiž vláda počítá zejména v infrastruktuře. OECD jí doporučila, aby věnovala větší pozornost jejich efektivnímu utrácení, a připomněla, že plány čerpání z evropských fondů se v předešlých letech opakovaně neplnily. Vláda by také měla dál zavádět opatření, která posílí konkurenční prostředí v ekonomice, uvedla OECD bez dalších podrobností.
OECD připustila, že předpovídaný růst české ekonomiky může ohrozit nepříznivý vývoj v Rusku a na Ukrajině, který by mohl podkopat důvěru soukromého sektoru. Mezi další rizika patří nadále špatné čerpání z evropských fondů popřípadě nečekané oslabení ekonomiky Německa či celé eurozóny.
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky OECD dnes zvýšila na 2,6 procenta z květnové prognózy 2,0 procenta. V příštím roce by měl růst slovenské ekonomiky zrychlit na 2,8 procenta a v roce 2016 na 3,4 procenta.
Pro Polsko OECD předpovídá letos a v dalších dvou letech růst o 3,0 až 3,5 procenta. Maďarsko naopak po letošním růstu o více než tři procenta zpomalí v dalších dvou letech expanzi ke dvěma procentům. Pro všechny středoevropské země podle OECD platí, že by je mohly oslabit dopady ukrajinské krize nebo nepříznivý vývoj v Německu.
Zdroj: OECD, ČTK