V sedmnáctém století se francouzský matematik Blaise Pascal domníval, že přišel na ten správný důvod, proč věřit v Boha. Vše se podle něho odvíjí od očekávaného užitku. Jestliže věříte v Boha a nakonec se ukáže, že tato víra je mylná, není to zas tak špatné. Pokud v něj nevěříte a ukáže se, že Bůh existuje, dostanete se navždy do pekla. I velmi malá pravděpodobnost existence Boha je podle této logiky více než vyvážena tím, jak moc bychom trpěli v pekle a tudíž bychom byli blázni, kdybychom nevěřili.
Nassim Taleb, který napsal knihu „Černá labuť“, se domnívá, že podobné uvažování je relevantní ve více případech. Jeho koncept černých labutí v sobě spojuje mimořádně nepravděpodobné události (jejichž pravděpodobnost není možné odhadnout na základě historických dat) a myšlenku, že budoucnost nemusí vypadat tak jako minulost. Běžně používaný risk management nefunguje, pokud minulost nejde použít jako vodítko pro odhadnutí dalšího vývoje. Taleb ale navrhuje, že máme jednat preventivně. Tento princip v podstatě říká, že pokud nějaký krok může byť jen s malou pravděpodobností vyvolat velké škody, nemělo by k němu dojít. Může být učiněn pouze v případě, kdy jsme si téměř jisti, že škoda vytvořena nebude. Dokazovat by to přitom měl ten, kdo daný krok navrhuje, a ne ti, kteří stojí proti němu.
Taleb popsaný princip aplikuje i na geneticky modifikované potraviny (GMO) a dospívá k názoru, že by se neměly používat. Já jeho argumenty ale přesvědčen nejsem. Klíčovou otázkou je, zda GMO mohou skutečně vyvolat velké škody. Odpověď není předmětem teorie pravděpodobnosti či teorie rozhodování, ale biologie. Taleb nepředložil žádné přesvědčivé tvrzení o tom, jak by nás GMO mohly zničit. Obvykle se v této souvislosti tvrdí, že modifikované geny se nějak rozšíří do všech rostlin a nakonec vznikne monokultura. Ta bude velmi zranitelná, co se týče pandemií, a tudíž hrozí katastrofický nedostatek potravin. Ten by mohl lidstvo posunout na hranici hladomoru.
U podobných tvrzení se ale problém nachází v každém článku řetězce. Nevím o žádných důkazech toho, že by přirozené šíření modifikovaných genů vytvářelo monokultury. Jde o pomalý proces, který je sám o sobě předmětem evoluce. Vytvoření globální monokultury v krátkém časovém období by bylo proti jakýmkoliv zkušenostem a teoriím, které v této oblasti máme. Důvěryhodné není ani tvrzení týkající se globální pandemie. K takovým jevům sice dochází, ale jen na úrovni jednotlivých zemí. Jaká je pravděpodobnost toho, že se během jedné sezóny nemoc rozšíří po celém světě? Nulová. A pokud by to trvalo více než jednu sezónu, nešlo by o pandemii, protože pak už budeme používat semena, která hrozbu neutralizují.
V neposlední řadě není ani zdaleka jasné, co by pandemie způsobila v případě, že by přece jen propukla. Ohrozila by lidstvo? Ne. Pokud by u nějaké běžné obiloviny došlo ke ztrátě celé roční produkce, bylo by to hrozné a lidé by v některých oblastech skutečně hladověli. Lidstvo jako celek by ale kvůli tomu nevymřelo. A to nás posunuje mimo oblast, ve které bychom měli plně sledovat princip prevence. Netvrdím, že GMO jsou úplně bezpečné. Jako každá nová technologie sebou nese rizika, která nelze předem popsat. Nezdá se ovšem, že by šlo o fatální rizika, kterých se obává Taleb a jemu podobní. Ten úplně nejhorší scénář, ve kterém by byla zničena celá úroda jedné z významných obilovin, by totiž znamenal ztrátu ve výši asi 20 % ročního kalorického příjmu lidstva.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg