Silný dolar znamená rostoucí finanční náklady pro firmy a vlády řady rozvíjejících se zemí. Investoři ale zatím na poplach nebijí. Dolar táhne nahoru sílící americká ekonomika a očekávané zvyšování sazeb americkou centrální bankou. Banka pro mezinárodní vypořádání BIS ale ve své poslední analýze poukazuje na to, že země, které se doposud spoléhaly na levné dolarové financování, se nyní dostávají do velmi zranitelné pozice. Celkový dopad je však v tuto chvíli těžké odhadnout, a příčinou jsou i klesající ceny ropy, které samy o sobě představují významný faktor ovlivňující rozvíjející se svět.
„Dnes si půjčuje v dolarech více firem než před pěti či šesti lety. BIS na to správně poukazuje. Během býčího trhu přirozeně dochází k tomu, že dluhopisy prodávají i finančně slabší firmy. Přichází ale doba, kdy se objeví disproporce mezi příjmy těchto firem a jejich závazky. Situace ovšem není tak vážná, abychom hovořili o plošném problému“, tvrdí Colm McDonagh z Insight Investment. Letos firmy z rozvíjejících se zemí vydaly dolarové dluhopisy v hodnotě 193 miliard dolarů, během posledních pěti let to bylo téměř 800 milionů dolarů. Vlády letos vydaly dluhopisy dosahující hodnoty 73 miliard dolarů a od roku 2005 se jejich hodnota vyšplhala na 500 miliard dolarů.
Dolar letos ke koši měn posílil o téměř 12 % a pro dlužníky je tak těžší splácet dolarové závazky. Proti některým měnám rozvíjejících se zemí přitom bylo toto posílení mnohem silnější. Například vůči rublu dolar získal více než 60 %. Podle některých investorů očekávané zvýšení sazeb v USA přispívá k tomu, aby se od sebe daly lépe rozlišit silné a slabé rozvíjející se ekonomiky a investice. Sergio Trigo Paz z k tomu říká: „Utažení kohoutků s likviditou a ukončení kvantitativního uvolňování vyvolá soutěž krásy mezi rozvíjejícími se zeměmi, které se budou snažit o zamezení odlivu peněz reformami, či vyššími sazbami.“
„Silnější dolar je rizikem pro místní firmy, které nemají dolarové tržby. Jde ale jen o relativně malý segment trhu,“ tvrdí Aziz Sunderji z . Investoři podle něj nepůjčují dolary firmám, které nemají dolarové příjmy. Existuje tak hodně firem, které mají náklady v místní měně, ale příjmy jsou v dolarech. Jejich zisky tak díky silnějšímu dolaru výrazně vzrostly,“ dodává k tomu Samantha Lamb ze Investments.
Je tedy možné, že spíše než posilující dolar hraje roli klesající cena ropy. Některým zemím totiž letošní 40% pokles velmi prospívá. Jedná se zejména o Indii, Turecko a země střední Evropy. Indické dluhopisy si tak letos vedou velmi dobře, k tomu ale významně přispěl i výsledek posledních voleb. Naopak země, které ropu vyvážejí, si vedou mnohem hůře. Jako příklad lze uvést Rusko s Venezuelou. „Pod tlakem budou zejména vlády zemí, které vyvážejí ropu a kde panuje velká nezaměstnanost mezi mladými,“ míní Trigo Paz z .
Zdroj: WSJ