Frank Sinatra ve své nejznámějším písni zpívá: „Jestli něčeho lituji? Pár věcí by se našlo, ...“ Je jasné, že nebyl investorem. V písni totiž dodává, že těch věcí bylo tak málo, že to nestojí za řeč. U mě jako u investora jich je ale tak moc, že ani nemá smysl je jmenovat. Letošní rok ovšem nebyl moc dobrý a tak je moje ochota podělit se o neúspěchy větší než obvykle. Měl jsem příliš mnoho různých akcií, ale nevěnoval jsem dostatek času jejich výzkumu. Byl jsem potrestán za to, že jsem věřil, že když se mi vydařil mimořádně úspěšný rok 2013, stačí mi k pokračujícímu úspěchu jen kupovat další akcie. Za to jsem byl po zásluze potrestán. Zeptal jsem se také brokerů, jaké chyby činí jejich klienti nejčastěji. Odpovědi byly následující:
Téměř všichni mi sdělili, že jejich klienti mají tendenci sedět na ztrátách. Pokud koupí akcii a ta prodělává, prostě se jí drží dál a dál. Nemohou přiznat, že se mýlili. Kdyby ji prodali, šlo by o formální přiznání chyby. Nezamýšlejí se tak nad tím, zda postupovali správně, nepoužívají stop loss. Jak uvedl jeden broker: „Největší chybou je nepřiznat si, že jsem udělal chybu.“ Lidé tak například drželi akcie Bank of Scotland, když jejich cena klesla na polovinu. A drželi je dál, když tyto akcie odepsaly dalších 50 %. Dobře to chápu, protože jsem se cítil velmi špatně, když jsem minulý týden prodával se ztrátou akcie . Ale jak říká onen broker: „Obdivuji ty, kteří jsou schopni i prodělat a jít dál.“
Tragédií je také to, když investoři konečně najdou výbornou akcii, ale bojí se obratu k horšímu tak moc, že ji prodají příliš brzy. Je to lidské a nic tomu nestojí v cestě. Je to ale také jistý způsob, jak kdy vydělat velké peníze. Zároveň má ovšem řada z nás pokušení vstupovat na trh, když dosahuje vrcholu. Příkladem je chování během internetové bubliny. O akciích tehdy hovořili i ti, kteří o nich vůbec nic nevěděli. To vyvolalo zájem ještě širšího spektra lidí v době krátce před obratem a propadem trhu. A tím jsme se dostali zpět k prvnímu bodu – neochotě prodávat při ztrátách. Vše nakonec stejně skončilo tím, že investoři své akcie prodali a navíc si přísahali, že na trhu se už nikdy neukážou.
Problémy způsobuje i emocionální vazba, kterou si k investicím někdy vytvoříme. Někdo má prostě své akcie rád a neprodá je. V některých oblastech je věrnost hezká vlastnost, ale zde je naprosto kontraproduktivní. Vás pes vás může milovat, ale věřte mi, akciím Tesca jste ukradení. Jeden broker mi také řekl, že jeho klient si vybírá pouze ty akcie, které mají stejné iniciály jako jeho děti či vnoučata. Je mi líto, ale pokud nakupujete akcie, měli byste věnovat nějaký čas jejich analýze. V ideálním případě to znamená četbu nějaké knihy o investování a firmách, která nám umožní se rozhodnout, zda jsou akcie levné či naopak předražené. Ano, je to určitá práce a zdá se, že jí je ochotno provést omezené množství lidí. Brokeři tvrdí, že lidé se obvykle řídí tipem z médií.
Jeden z brokerů mi také popsal chování investora, který opakovaně prodával a nakupoval akcie . Dělal v podstatě chybu číslo jedna i dvě zároveň. To znamená, že se držel ztrát a naopak příliš brzy realizoval zisky. Výzkum však ukazuje, že investoři, kteří patří mezi nejméně aktivní, si vedou výrazně lépe než ti nejaktivnější. A nakonec se zmíním o nedostatečné diverzifikaci. Někdo kupuje pouze jednu, dvě či tři akcie. Jestliže všechny oslabují, investor ztrácí jmění. Je mi jasné, že uvedený výčet budí dojem, že investice do akcií znamenají hodně nebezpečný krok. Tak bych zmínil ještě jednu chybu: Vyhýbání se nákupu akcií nebo investicím do fondů. V dlouhém období totiž vynášejí.
Autorem je James Bartholomew.
Zdroj: The Telegraph