Končící rok nám naznačuje témata, která by s trhy měla hýbat v tom příštím, alespoň tedy v jeho první části. S těmi nejzajímavějšími se můžete seznámit v našem Investičním výhledu na rok 2015. Ten je rozdělen do tří částí - ekonomika, měny, akcie, které budou postupně zveřejněny na webových stránkách patria.cz.
Jako nejpalčivější se nyní jeví ruská měnová krize, jejíž další prohlubování by srazilo ještě níž tamní ekonomiku. Ruská recese (počítáme s poklesem HDP o 3-5 procent, což je vzhledem k okolnostem stále dost hrubý odhad) ovlivní data o celosvětovém růstu a to i skrze nepříznivý vliv na postsovětský prostor a další země východní Evropy.
Z finanční stránky je podle nás hrozbou nesplácení dluhů na firemní úrovni, menší riziko vidíme u státního dluhu. Centrální banka a vláda konečně začaly podnikat kroky, které dávají šanci měnovou krizi zvládnout. Stále je tu riziko v podobě nestability bankovního sektoru a přílišné ztráty devizových rezerv. Rusko má přesto možnost situaci stabilizovat, i když za cenu dalších negativních důsledků pro reálnou ekonomiku.
Zabránit vážné recesi půjde stěží, pro finanční trhy je ale hrozbou především panika kolem roztáčení krize, která se může snadno přenášet na další rozvíjející se trhy. Pokud Rusko měnu a bankovní sektor stabilizuje, zůstal by tu vliv slabé ekonomiky, ale pro náladu na finančních trzích by ruské téma přestalo být zátěží.
Ropa už zřejmě hledá dno, její ceny budou mít velký vliv
Klíčovým tématem pro příští rok bude stále ropa. Od její ceny se bude odvíjet vývoj mnoha dalších oblastí. Podle nás už současné ceny jsou relativně nízké a znamenají ztrátovost některých vrtů. Výhledově tak čekáme spíše růst do okolí 70 dolarů (Brent). Producenti ale ani při nižších cenách z trhu nemizí a bitva o udržení tržního podílu může ještě pokračovat a krátkodobě stlačit cenu ještě níž. Samotné hledání dna může být spojeno se zvýšenou volatilitou na trhu.
Ropa by měla zůstat v průměru výrazně níž než v minulém roce a to bude mít značný vliv na globální ekonomiku. Země jako Rusko a další producenti, jejichž kondice příliš závisí na příjmech z vývozu a vysokých cenách, jsou vývojem cen logicky poškozeni. Právě u výše zmíněného Ruska cena ropy do značné míry určí, jak tato ekonomika svou krizi zvládne. Obrat ropy by paniku kolem ruské krize zřejmě rychle uklidnil. Naproti tomu velká většina vyspělého i rozvíjejícího se světa má možnost z pozitivního nákladového šoku v podobě levnější ropy profitovat.
Cesty ECB a Fedu se budou dál rozcházet
Přesuňme se nyní k měnové politice. Ta v krizových i pokrizových letech hrála zásadní roli a na tom se nic nezmění ani v dohledné budoucnosti. Klíčovou otázkou je míra podpory a to, nakolik dokáže stimul ECB a BoJ suplovat zmenšování podpory ze strany Fedu a BoE.
Evropská centrální banka stojí před důležitým rozhodnutím o dalších mimořádných nástrojích. Velký dopad na trhy bude mít to, zda spustí, či nespustí nákupy státních dluhopisů. Přikláníme se k tomu, že banka pokročí na poli nákupů soukromého dluhu (firemních dluhopisů) a začne kupovat i státní dluh. Sázíme přitom na snahu zabránit "uzamknutí" inflace na příliš nízké úrovni skrze inflační očekávání. Pro rozhodnutí o evropském QE bude klíčový první kvartál, kdy banka posoudí efektivitu dosavadních kroků.
Americký Fed směřuje se sazbami výš a nadále se řeší načasování a rychlost tohoto procesu. Za první reálný termín pro zvýšení sazeb považujeme červen 2015, riziko je vychýleno spíše k pozdějšímu a pomalejšímu růstu sazeb. Vzhledem k ropě nebude Fed tolik tlačen k akci inflací, zpřísňovat měnové podmínky také už částečně pomáhá silný dolar. Dluhopisy nakupované v rámci QE by v bilanci Fedu ještě měly zůstat, jejich prodej je nepravděpodobný, výhledově spíš Fed přistoupí k pozvolnému "vyfukování" bilance skrze expiraci dluhopisů.
Bank of England by podle současných představ měla následovat se zvýšením svých sazeb až na konci příštího roku. Japonská centrální banka míří opačným směrem, navyšuje stimul a obrat politiky vypadá nepravděpodobně.
Stále slušné americké vyhlídky
Fed si při svých budoucích krocích bude dál hlídat, aby nedošlo k poškození hospodářského oživení. Negativní důsledky z utahování politiky tedy pro příští rok nejsou velkou hrozbou. Tempo růstu HDP kolem 3 procent by neměla příliš ohrozit pomalá eurozóna ani případné vyhrocení ruské krize. Co může na trhy působit lehce negativně, je fakt, že se ekonomika dostala do horní fáze hospodářského cyklu, kdy už těžko čekat další akceleraci. V horším případě se mohou už v průběhu (hlavně druhé půli) roku 2015 projevovat obavy, že vzhledem k délce oživení a prudkému propadu nezaměstnanosti už ekonomika začne výhledově zpomalovat.
Spojené státy jsou sice největším producentem ropy, ale zároveň zůstávají jejím čistým dovozcem. Nižší ceny jsou tedy určitě problém pro energetické odvětví, ale celkový dopad na ekonomiku bude příznivý.
Eurozóna zůstane pomalá, ale může překvapit
Názory na budoucí vývoj eurozóny se v posledním půlroce zhoršovaly a podle našeho názoru už dostatečně. Tento ekonomický blok má růst zhruba o procento, mírně víc než letos. Svých strukturálních nedostatků se rychle nezbaví a dál ho budou brzdit.
Vysoké zadlužení zůstává problém a nepustí vlády do rozpočtové stimulace ekonomiky. Na druhou stranu, eurozóna je tlačena k oddlužování pouze "měkkým tlakem" fiskálního paktu, nikoli tlakem tržním. Ten spolehlivě eliminuje politika ECB. Pokud centrální banka spustí QE, nízké výnosy budou tím spíš zaručeny. Navíc to vypadá, že rozpočtový pakt kvůli politice nebude mít takovou sílu a země jako Francie a Itálie vymění deficitní rozpočty za příslib reforem v budoucnu. To by samozřejmě krátkodobě ulevilo ekonomikám, ačkoli netřeba zdůrazňovat, že zvyšování dluhu dlouhodobě zvyšuje riziko další krize.
Eurozónu by v průběhu příštího roku měla začít podporovat slabá měna. Pokles eura samozřejmě neovlivní dominantní vnitrounijní obchod, ale směrem ven naroste konkurenceschopnost. Předpokládané další uvolnění politiky ECB také sehraje svou roli, přestože silnou podporu pro reálnou ekonomiku z této strany nepředpokládáme. Vedle toho je tu příznivý vliv levné ropy, i když tlumený vývojem kurzu. Tyto faktory by měly podporovat zejména průmyslové a exportně zaměřené Německo a potažmo země navázané na poptávku jeho průmyslu, ale i spotřebitelů. Zejména díky silnějšímu vlivu eura a ropy může eurozóna nakonec překonat současný relativně negativní výhled. Z dřívějších reforem by mělo dál těžit Španělsko a to s podporou vnější poptávky i na úkor jiných členů eurozóny. Francie a Itálie by dál měly zůstat pozadu, oproti letošku mají jen malý potenciál ke zlepšení.
Přechodným problém se může ukázat Řecko a jeho politická nestabilita. Vliv na finanční trhy je pravděpodobný, ale přelévání problémů na úroveň celé eurozóny by mělo zabránit vyčištění bilancí bank, závazek ECB (OMT) i malá role řecké ekonomiky v rámci celku.
Fed jako problém pro rozvíjející se trhy
Už na počátku letošního roku se rozvíjející se trhy dostaly pod silný tlak kvůli očekávání přísnější politiky Fedu. Ten mezitím skončil s QE a velmi pravděpodobně začne zvyšovat sazby, což je nepříjemné typicky pro ekonomiky s deficitem na běžném účtu financovaném krátkodobými dolarovými úvěry. Stejně tak je problém samotné posilování dolaru. Během příštího roku se situace nezlepší, právě naopak. Úlevu pro Turecko nebo Jižní Afriku tedy z této strany nečekáme.
Naproti tomu se ovšem dál otevírá prostor pro financování v eurech či jenech a některé ze zemí budou těžit z úspor při dovozech levné ropy. Také zde figuruje Turecko nebo třeba Indie.
Čína se bude snažit moc nebrzdit, Japonsko konečně rozjet
Čínu zřejmě čeká další zpomalování. Její investiční, respektive realitní boom je neudržitelný a z této strany se dá čekat útlum. Před časem vláda přišla s ambiciózním plánem na přerod v poptávkou taženou ekonomiku, zdá se ale, že proces zpomaluje, když vláda nechce připustit přílišné zpomalení. Předpokladem je, že opatrný přístup bude pokračovat a vláda může spíše než v útlumu neprůhledných úvěrů a investic postupovat kupředu na institucionální úrovni. Tam má docházet k reformám u řízení firem a dalšímu otevírání trhů světu. Takovéto kroky by zvyšovaly atraktivitu čínských akcií.
Japonsko dost negativně překvapilo rázným vstupem do další recese. Prognózy na příští rok jsou příznivé, když předpovídají 1procentní růst HDP. Vysoce podpůrná zůstane japonská měnová politika a ekonomiku se bude dál snažit nastartovat i vláda, která odložila zvýšení daní. Jak Japonsko, tak Čína budou mezi ekonomikami těžícími z levnějších energií. Čeho se však Japonsko určitě nezbaví ani příští rok, je klesající populace a velmi silná asijská konkurence.