Cena ropy klesá i na počátku letošního roku a Saúdská Arábie nevysílá žádné signály, že by měla snížit těžbu. Ekonomové tak snižují svá inflační očekávání a spolu s investory a centrálními bankéři se ptají, jak silné budou letos deflační tlaky? Odpověď není jednoduchá, protože deflace se objevuje ve dvou formách. Ta „dobrá“ je dána pozitivním nabídkovým šokem, který vyvolaly ceny ropy. Ta „špatná“ přichází ze strany agregátní poptávky ve vyspělých zemích, která je dlouhodobě v útlumu. Platí to zejména o eurozóně. V současné situaci jednoznačně dominuje dobrá deflace a ceny aktiv se podle toho chovají. Na pozadí ale zní hrozba deflace špatné.
Jak moc inflace v následujících měsících klesne? Nižší ceny komodit by měly snížit globální inflaci asi o 1,2 procentního bodu, ve vyspělých zemích by to mělo být o 1,6 procentního bodu. Odhaduje to Bruce Kasman z J.P. Morgan, který zároveň říká, že se zbavil strachu z deflace a „naučil se ji mít rád“. V polovině roku 2015 by se tak měla globální inflace dostat pod 1 %. Pokud vyloučíme recese, jedná se o nejnižší růst cen za posledních 40 let. Ve vyspělých ekonomikách pak bude celková inflace po většinu roku v záporu. Největší vliv budou mít ceny ropy v USA. Tamní deflační šok bude tedy výrazný a bude se jednat hlavně o deflaci dobrou.
V eurozóně bude ale situace jiná. Dopad nižších cen ropy sníží celkovou inflaci asi o 1 procentní bod, což je přibližně poloviční efekt ve srovnání s USA. Už před tímto šokem se ale inflace pohybovala kolem 0,5 %. To znamená, že růst cen se dostane do záporu, a to po delší dobu. V Evropě se na rozdíl od USA rozšiřuje deflace špatná a ECB se musí obávat toho, že dobrá deflace nakonec přispěje k tomu, že se změní inflační očekávání a špatná deflace se stane deflací hroznou.
Na globální úrovni je pravděpodobné, že pokles cenové inflace spojený se stabilní mzdovou inflací bude představovat významné plus pro spotřebitelské výdaje ve vyspělých ekonomikách. Podle J.P. Morgan je tento trend už jasně patrný, protože maloobchodní tržby ve vyspělých ekonomikách rostou o 3 %. Reagovat by měla i průmyslová výroba, která nyní roste přibližně o 3,5 %. Je jasné, že pokles cen ropy bude mít negativní důsledek pro investice v energetickém sektoru, a to především v USA. Světová banka ale minulý týden zveřejnila výbornou analýzu, která tvrdí, že globální produkt vzroste ve středním období asi o 0,5 %. To za předpokladu, že pokles cen ropy dosáhne 30 %. Už nyní je ale tento pokles větší a produkt by tak měl vzrůst asi o 1 %. Jestliže ceny ropy zůstanou nízko, půjde o dlouhodobé zvýšení.
Popsaný výhled se postupně odráží na cenách na finančních trzích. Hodně komentářů se zaměřuje na negativní stránku věci. Důvodem jsou zejména výnosy dluhopisů, které se propadly na nová minima. Trhy ale ve skutečnosti reagují racionálně, protože se zaměřují na dobrou deflaci, ne na tu špatnou. Současný šok je dobrý pro firmy mimo energetický sektor, ceny jejich akcií se zvýšily přibližně o 6 %, zatímco v energetickém sektoru klesly o 15 %. Racionální se zdá být i posilování dolaru. Příčinou je zmíněná absence špatné deflace v USA. Trhy čtou fundament často špatně, ale podle mého názoru tomu tak v současnosti není.
Autorem je Gavyn Davies.
Zdroj: FT, blog Gavyna Daviese