Nestává se často, aby vždy ostře sledované zasedání americké centrální banky bylo zastíněno jinými ekonomickými či finančními událostmi. Včerejšek byl takovou výjimkou, neboť dění v Řecku a na komoditních trzích nakonec na sebe strhlo větší pozornost.
Začněme však Fedem, jehož komentář ze zasedání FOMC se tentokrát nestal zlatým hřebem dne možná proto, že v něm došlo jen k velmi malým korekcím. Jinak řečeno Fed zůstává “trpělivý” v otázce zvyšování úrokových sazeb, což v dřívějším výkladu jeho šéfky značí, že k této akci nedojde během několika následujících zasedání. Neboli současný propad inflace je stále brán jako přechodný, přičemž Fed si nedělá ani příliš těžkou hlavu ze zpomalení mezd. Sečteno a podtrženo - naše očekávání, že Fed zvedne úrokové sazby v létě (konec července či polovina září), netřeba měnit.
Pojďme však k dalším událostem, jež nyní hýbou trhy. K nim nepochybně patří vývoj cen komodit a zejména pak ropy, která stále klesá. Přebytek nabídky se však zdá být stále enormní, neboť zásoby černého zlata dosáhly v USA 80letých maxim (pro toto období).Trh však v tomto případě funguje, neboť dluhopisy respektive rizikové marže menších producentů ropy v USA již spadly do pásma defaultu. Jejich bankroty - pokud v příštích kvartálech nastanou - nepochybně povedou ke stabilizaci nabídky a tedy cen ropy.
Náš ranní otvírák však nelze zakončit jinde než v Řecku, kde se nová vláda rychle ujala moci a dala světu najevo, že smířlivý postoj země k oficiálním věřitelům diktujícím hospodářskou politiku Atén je pryč. Řecká kauza však dostala zcela novou diplomatickou dimenzi. Syrizou vedená vláda naznačila, že by mohla vetovat sankce EU vůči Rusku. V unii se přitom uvažuje o jejich zpřísnění, přičemž i kdyby k němu nedošlo, měly by být po roce obnoveny. Možná, že smířlivost Řecka k Rusku přitom není dána jen stejnými křesťanskými kořeny, ale úvahou o bártru, neboli výměny odpustku dluhu za souhlas se sankcemi. Pokud Syriza hodlá tuto hru rozehrát, musí si uvědomit, že jde o velmi nebezpečný manévr, který může skončit velkým karambolem. I proto možná přišly řecké banky o polovinu své hodnoty a řecké vládní dluhopisy už opět nesou více než 15 %.
Region - forex
Koruna se včera na frontě s eurem vydala opačným směrem než zlotý a forint. Navzdory tomu, že viceguvernér ČNB Tomšík naznačil, že období před opuštěním kurzového závazku se může dále protáhnout (jak moc napoví nová prognóza příští týden), tak koruna vůči euru posílila asi o půl procenta. Zlotý naopak včera ztrácel, ačkoliv akcie polských bank táhly vzhůru polský akciový index WIG poté, co návrhy vlády na pomoc domácnostem s hypotékami ve švýcarských francích nenaznačil, že by se Polsko chystalo zopakovat “maďarské řešení”.
Zbytek týdne není z hlediska regionálních událostí zajímavý. Přitahovat pozornost mohou zejména události zvenčí, jako například jednání o sankcích vůči Rusku. Ministři vstupují do částečně neznámých vod, neboť za Řecko již bude jednat zástupce nové vlády.
EUR/USD
Euro se vrátilo pod tlak především kvůli Řecku. Strach z radikálních prohlášení nové vlády a zprávy o rychlém odlivu vkladů, poslaly řecké akcie dolů skoro o 10 %. Měnový pár se tak vrátil pod 1,123 EUR/USD. Nakonec dolaru nesebral vítr z plachet ani nevýrazný výsledek zasedání Fedu.
V nadcházejících seancích může euro dál trpět kvůli několika faktorům. Za prvé, politická nejistota ohledně Řecka zůstane na nějakou dobu ve hře. Za druhé, dnes se mají sejít ministři zahraničí a ladit další sankce proti Rusku (jak mezi sebou, tak s USA). Eskalace napětí mezi Západem a Ruskem hraje zpravidla do not právě dolaru. Na druhé straně dolaru může brát trochu vítr z plachet výsledková sezóna (pokud uvidíme další negativní stopy po silném USD).