Kuzio: Rusko uplatňuje na Ukrajině strategii „korporátních nájezdů“

Intenzita bojů v Donětsku roste, už dnes se mu říká nový Stalingrad. Výsledkem by mohl být nejhorší válečný konflikt mezi evropskými zeměmi od druhé světové války. Již nyní se 88 % Ukrajinců domnívá, že jsou ve válce s Ruskem. Náměstek ruského ministra zahraničí Karasin minulý týden varoval, že Ukrajina by udělala „největší strategickou chybu, kdyby se při řešení krize spoléhala na vojenské řešení“. Takový postup by mohl mít „nevratné důsledky“.

Rusko vede na Ukrajině hybridní nelineární válku. Jde o variaci na korporátní nájezdy, které jsou v této zemi bez vlády práva tak běžné. Před šesti lety bylo Rusko popisováno jako země mafie a současný vývoj to pouze potvrzuje. Separatisté na Ukrajině jsou úzce propojeni s organizovaným zločinem. Tato hybridní válka je charakteristická hlubokým cynismem, polopravdami i virtuálními volbami podobnými těm v bývalém Sovětském svazu. Moskva viní Ukrajinu z podkopávání mírového procesu, EU ale tvrdí, že Rusko nedodržuje dohody a separatisté od září zabrali dalších 500 kilometrů čtverečních území.

BBC a další média ukazují, že bojů o donětské letiště se účastní ruští vojáci, Moskva ale jejich přítomnost na Ukrajině dál popírá. Separatisty ozbrojila až po zuby, poskytuje jim výcvik. Zároveň varuje Ukrajinu před tím, aby vojensky bránila své území. Podobnou politiku prosazovala v Čečensku i Kosovu. Popsaný postup má ale tři vady. Za prvé, Rusko nemůže doufat, že Ukrajinu porazí jen s omezeným množstvím jednotek. Kdyby ovšem poslalo válčit více vojáků, už by nemohlo zakrývat svou přítomnost. Došlo by k další eskalaci sporů se Západem. Nyní ukrajinská vláda odhaduje, že se v zemi pohybuje asi 1 000 ruských vojáků a tento počet dále roste.

Za druhé, počet obětí nakonec povede k politické nestabilitě. Bude to podobné jako v Afghánistánu, kde počet obětí rostl dokonce pomaleji než nyní. Za třetí, tak vychvalované zabrání Krymu otevřelo Pandořinu skříňku extrémního ruského nacionalismu. Kdyby od něj Vladimír Putin couvl, mohlo by se stát, že by se nacionalisté otočili proti současné vládě. Současná ekonomická a sociální situace v Rusku je už tak dost složitá kvůli propadu cen ropy.

Existuje několik skupin ruských extrémistů. Mají ale tři podobné rysy. Předně se domnívají, že Putin je příliš měkký a Rusko by mělo vést otevřenou válku. Jde o lidi, kteří věří, že Ukrajinci jako národ neexistují. Podobně se dívali ve třicátých letech Němci na Rakousko. Extrémisté jsou také proti Západu a prozápadní síly na Ukrajině vnímají jako loutky Bruselu a Washingtonu. Ruskem podporované obnovení útoků v Donbasu ukazuje, jak naivní byla snaha o uvolnění sankcí, které prosazovala šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogherini. Ve Francii zase zatkli pět Rusů, což ukazuje, jak moc se může konflikt na Ukrajině přenést do jiných evropských zemí.

Autorem je Taras Kuzio z Centre for Political and Regional Studies, Canadian Institute for Ukrainian Studies.

Zdroj: BeyondBrics