Jedním z důvodů, proč jsou ekonomové uznávanější více než sociologové, je jejich znalost statistiky a jejich technické dovednosti. Domnívám se, že tu ale existuje ještě jeden důvod, proč je veřejnost tak posedlá ekonomy. Podobně jako šamani a věštci totiž nabízejí vysvětlení záhadných sil, které hýbou našimi životy. Hovořím samozřejmě o makroekonomii. Tedy o tom, jak jsou vysvětlovány ekonomické cykly, jejich fáze růstu a propadu, nezaměstnanost, inflace a také svět financí včetně pohybů akciových trhů, trhů dluhopisů, náhlého růstu cen komodit či realit.
Makro vládne našim životům s vrtošivou krutostí řeckých bohů. Ukončili jste školu během recese? Vaše kariéra pak bude pravděpodobně po několik let strádat. Prodali jste akcie během propadu trhů? Užijte si pár let práce před důchodem navíc. Bez ohledu na to, jak moc máte svůj život ve svých rukou, makro vám do něj bude významně promlouvat. Řekové chodili do věštíren, aby jim tam řekli, co udělá Zeus či Apollon. Dnes se lidé a střadatelé zoufale obracejí k odborníkům na makroekonomii. Kdo jiný než ekonomové by měl jejich touhu uspokojit?
Z grafu je vidět, jak dlouhodobě rostla popularita ekonomů. Ostatní sociální vědy a jejich zástupci jsou nyní daleko za nimi co se týče počtu, kolikrát byli zmíněni v . Popularita ekonomů stoupla prudce v sedmdesátých a osmdesátých letech, v posledních letech došlo k jejímu poklesu. Před rokem 1930 byli ale mnohem populárnější historici než ekonomové:
Ať už se pohnu kamkoliv, když lidé zjistí, že mám doktorát z ekonomie, ptají se mě, jak si ekonomika povede. Padne eurozóna? Přijde vysoká inflace? Jaké důsledky budou mít řecké volby? Je lepší koupit akcie či dluhopisy? Půjdou sazby nahoru? Odpovědi neznám. I ty nejlepší ekonomické modely umí predikovat vývoj ekonomiky asi tak dobře jako expertní odhad. A pohyb cen aktiv nelze predikovat z jejich samotné podstaty. Ti nejlepší makroekonomové mají jen o málo lepší chápání toho, kam se vydá ekonomika, než měli řečtí věštci u myšlenek bohů. Naděje je ale věčná a lidé se nikdy nesmíří s tím, že ekonomové nejsou schopni predikovat budoucí vývoj. Čím vyšší je volatilita v ekonomice, tím více se k nim obracejí. V Argentině jsou inflace a defaulty na denním pořádku a ekonomové tam patří mezi ty největší celebrity, které randí s filmovými hvězdami.
Tragédie tkví v tom, že ekonomové jsou motivováni dělat něco, co dělat neumí. Predikovat a modelovat přitom mohou hodně smysluplných věcí, jako třeba využití autobusové dopravy. Mnoho z nich se zabývá optimální daňovou politikou či optimálním systémem vzdělávání v chudých zemích. O ty se ale nikdo nestará. Lidé chtějí své věštce a ekonomové by se chovali iracionálně, kdyby na tuto poptávku nereagovali. Je tak příliš mnoho ekonomů, kteří neustále přinášejí velmi suverénní názory na to, kam se bude ekonomika ubírat.
Pokud ekonomickým věštcům nepomáhají jejich modely, na základě čeho vlastně věští? Základem je politika. Je totiž v podstatě nemožné, aby nějaký ekonom nezačal hlásat své predikce bez toho, aby do toho nepromlouvalo jeho politické přesvědčení. A výsledkem je celkově špatná reputace ekonomů. Když tak lidé přemýšlí o ekonomech, většinou se jim nevybaví nějaký skromný člověk zaobírající se technickými problémy či statistickou analýzou. Vybaví se jim nějaký tlučhuba, který hlásá, jaký bude příští rok růst HDP. Nevyhnutelně se bude po většinu času mýlit. Ale touha po věštcích nikdy nezemře. Vždy tu bude poptávka po lidech, kteří sníží naše obavy. Možná někdy postavíme model, který ukáže, jak ekonomika skutečně funguje. Do té doby budeme s očima široce otevřenými naslouchat šamanům.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg